EU vzdává snahy o jednotný postoj v otázce izraelského zásahu v Gaze. Paradoxně by to mohlo usnadnit nalezení mírových východisek

Zasedání ministrů zahraničí členských zemí EU tento týden v Bruselu potvrdilo, že se neshodnou na jednotném pohledu na izraelskou odvetnou operaci proti teroristickému hnutí Hamás v pásmu Gazy. Zatímco jedna část států ji považuje za nezbytnou a oprávněnou, druhá naopak za nevyváženou a kontraproduktivní.

Unie se proto už ani nepokouší formulovat nějaké zásadní společné stanovisko a soustřeďuje se na praktické potřeby, mezi nimiž je momentálně na první místě humanitární pomoc civilnímu obyvatelstvu v Pásmu Gazy. Jasné je tedy jediné – pokud nějaká podstatná pomoc, která zachrání desetitisíce životů, nakonec přijde, bude placená a „expedovaná“ z Evropy.

Stačí se podívat, co na ministerském zasedání napáchalo samotné slovo „příměří“, byť omezené na humanitární akce. Belgie, Španělsko, Irsko či Slovinsko na něm trvají. Argumentují, že zabíjení civilistů musí přestat, že už ho bylo dost a že to musí Izrael ve své odplatě konečně vzít v úvahu. Na druhé straně Česko, Rakousko, Německo či Litva a Lotyšsko namítají, že by toho Hamás využil k přeskupení sil a posílení svých pozic, což by ztížilo úlohu Tsahalu.

EU jako taková není schopna účinného společného postoje, což Izraeli nepochybně vyhovuje, přesto jeho představitelé žehrají na sílící mezinárodní tlak v tom směru, aby armáda více dbala na bezpečnost civilistů.

Po dlouhém jednání se EU shodla minimálně na výzvě k „okamžitým humanitárním přestávkám“, přičemž novinkou je slovo „okamžitým“, a k vytváření humanitárních koridorů. Ministři se dohadovali o tom, že když to kvůli neochotě Egypta a izraelskému ostřelování nepůjde „po zemi“, mohlo by to jít „po moři“.

Kyperský ministr zahraničí Konstantinos Kombos přišel s nápadem vytvořit „námořní humanitární koridor“ z Kypru do pásma Gazy, zabezpečený a kontrolovaný, kudy by mohly proudit podstatné objemy pomoci ze 400 kilometrů vzdáleného ostrova. 

Že v Gaze není žádný přístav? Nevadí, postaví se provizorní molo. Kombos si myslí, že Kypr dokáže takovou operaci zajistit, už proto, že má nadstandardní vztahy se všemi okolními středomořskými státy.

Podle šéfa evropské diplomacie Josepa Borrella bude tento nápad, který podporuje zejména také Francie, zevrubně projednán s izraelskou stranou – ostatně bez jejího souhlasu nelze na žádné humanitární akce ani pomýšlet. Borrell bude mít možnost to nastolit už tento týden při „turné“ po zemích Blízkého východu.

sinfin.digital