Evropané a jejich obrana v předvečer summitu NATO – rétorika v rozporu s činy

ANALÝZA | Výrok francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o „mozkové smrti“ NATO dal debatám o naší obraně novou dynamiku. Lídři států aliance se sejdou už v úterý 3. prosince v Londýně. A místo obvyklé symbolické demonstrace jednoty a diskuzí o výdajích na obranu bude kvůli Macronovi ústředním tématem samotná budoucnost NATO.

Špičky aliančních států se scházejí v době, kdy je ona jednota výrazně narušena. Prezident Macron je v čele skupinky, která veřejně zpochybňuje ochotu USA dostát jejich spojeneckým závazkům. A z druhé strany americký prezident Donald Trump dává volný průchod svým izolacionistickým tendencím a vzkazuje do Evropy, kterou vnímá jako černého pasažéra, že Washington na její obranu nebude doplácet z vlastní kasy věčně. Navenek bude jednota na prosincovém summitu ještě zachráněna. Ministři zahraničních věcí na setkání 20. listopadu v tomto smyslu přijali rozhodnutí ustavit expertní skupinu, která má posilovat „společné politické myšlení“, což podpořila i Francie. Je ale otázkou, nakolik taková politická vůle v budoucnu převládne nad stále silnějšími velmocenskými instinkty řady členů NATO.

Prezident Macron v poslední době opakovaně volá po samostatné akci Evropanů v nové velmocenské éře v mezinárodních vztazích pod praporem „evropské civilizace“. Vyzývá k posílení evropské obrany a vytváří dojem, že Evropa může konat sama již dnes či za pár let. Stejně tak mluví o evropské obraně nová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová z Německa či německá ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauerová. Opakovaným poukazováním na ustavení Stálé strukturované spolupráce v obraně (PESCO) a vyčlenění 13,5 mld. eur na obranné záležitosti v rámci finanční perspektivy EU pro období 2021–2027 se tu vytváří dojem, že „Evropané v obraně jedou“. Omyl, nejedou!

Pavel: Technicky je na tom armáda lépe než Bundeswehr, obnovu vojny by ale nezvládla

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital