Fanatička, nebo oběť? Příběh „nevěsty Islámského státu“ vypovídá mnohé o selhání společnosti i síle sociálních sítí

Erik Siegl

Bulvár ji nazývá „nevěstou Islámského státu“, britská vláda aktivní vykonavatelkou nenávistné ideologie a zbavila ji občanství. Mladá Britka bangladéšského původu Shamima Begumová přesto marně touží po přesídlení z internačního tábora v severní Sýrii do rodného Londýna. Příběh její radikalizace je každopádně složitější a vypovídá leccos o selhání britské společnosti i někdy komplikovaném světě teenagerů.

Begumová se stala v roce 2015 tragickou mediální celebritou poté, co v patnácti letech (!) utekla spolu se svými dvěma kamarádkami do Sýrie a přidala se k takzvanému Islámskému státu (IS). Stala se manželkou džihádisty a matkou tří dětí, které všechny v batolecím či velmi nízkém věku v podmínkách válečné Sýrie zemřely. Nyní vede boj za možnost návratu do Británie, která ji odňala občanství. 

Shamima Begumová; foto: The Times/News Licensing

Podobně jako řada jiných evropských zemí i Británie ponechala Begumovou a tisíce dalších (bývalých) členů IS a jejich příbuzných na starost kurdským milicím, hlídajícím internační tábor Al-Hol v severovýchodní Sýrii, kde žije až 65 tisíc lidí ve velmi špatných podmínkách i na poměry této humanitární krize. Rodiny žijí v syrské polopoušti ve stanech, děti kvůli poměrům či odporu některých nemají obvykle žádný přístup ke vzdělání, zdravotní péče je málo dostupná, dětská úmrtnost vysoká a v táboře působí nadále buňky IS, které indoktrinují a vynucují svůj řád i pomocí vražd. Nejen některé humanitární organizace, ale i OSN a Spojené státy, které mají v oblasti stále kolem devíti set vojáků, zatím marně nabádají ostatní členy koalice proti IS a nejen je, aby tisíce dětí a svých občanů repatriovali a případně soudili doma. Velitel amerických sil na Blízkém východě generál McKenzie například řekl: „Nejedná se o vojenský problém, ale může se tak projevit za pět či deset let, pokud se nebude řešit, protože děti budou radikalizovány a pak s námi bojovat“.

V tomto duchu možná stále věří ve svou záchranu i Shamima Begumová. V posledním mediálním vzkazu britské vládě a veřejnosti z minulého týdne dvaadvacetiletá žena projevuje hlubokou lítost nad svým rozhodnutím a nově nabízí své zkušenosti v boji s radikalizací náctiletých. Přitom ještě v únoru 2019, když ji reportér BBC našel v internačním táboře hlídaném kurdskými milicemi, hlásala v interview souznění s ideologií IS. Bombový útok na koncert v Manchesteru, při němž zemřelo dvacet dva mladých lidí, tehdy označila za „odvetu“ za britské bombardování pozic IS v Sýrii. Den poté ji ministr vnitra na pokyn vlády zbavil občanství a i nyní zopakoval, že Shamima Begumová se do Británie nikdy nevrátí. Podle tvrzení britských úřadů byla Begumová aktivní členkou IS, měla údajně zašívat sebevražedné vesty na tělech útočníků, aby je nešlo sundat. Britské úřady tedy tvrdí, že nebyla pouze „pomýlenou teenagerkou“ či „nevěstou“ jako některé její souputnice.

Shamima Begumová se snaží vrátit do Velké Británie. Zatím marně. Foto: Profimedia
Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Co vedlo Begum a její kamarádky k útěku do náruče Islámského státu?
  • Jakou tragickou roli sehrály sociální sítě a britská policie?
  • A proč bychom se měli vyvarovat plošných soudů?
sinfin.digital