Injekce plné nejistoty: Čínská vakcínová diplomacie ve střední a východní Evropě

Ivana Karásková

Veronika Blablová

Přestože žádný z čínských výrobců dosud nepožádal o zařazení své vakcíny do schvalovacího procesu Evropské lékové agentury (EMA), některé státy střední a východní Evropy s nimi počítají ve svých vakcinačních strategiích. Srbsko už začalo očkovat vakcínou Sinopharm, podobnou cestou chce jít i Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Severní Makedonie či Ukrajina. Z členských států EU zařadilo Sinopharm do svého očkovacího plánu Maďarsko, Česká republika požádala Čínu o stejnou vakcínu a Polsko ji zvažuje. Přestože se právě tyto země během první vlny pandemie pyšnily úspěšným zvládnutím situace, aktuálně se nacházejí na opačné straně stupnice mezi státy s největším počtem obětí na obyvatele. S tím také stoupá tlak na řešení situace kvůli přetížení zdravotního systému a nespokojenosti obyvatel s protiepidemickými opatřeními. Čínské vakcíny však mohou znamenat další pootevření dveří pro vliv Pekingu v zemích střední a východní Evropy.

Oproti zapojení čínských firem do budování 5G sítí nebo ruských společností do kritické energetické infrastruktury nepředstavují vakcíny údajně žádné bezpečnostní riziko. Protože prý nejsou o politice, jak říká i český premiér Andrej Babiš. V tom se ale mýlí – ruské a čínské vakcíny jsou výsostně politickou záležitostí, dosud je navíc neschválila Evropská léková agentura (EMA). Ruská a čínská propaganda této skutečnosti využívají a vykreslují agenturu jako pomalou a politicky zaujatou, protože ruské a čínské vakcíny jsou přece bezpečné. Souběžně s tím je EU líčena jako neschopná efektivně bojovat proti pandemii, zatímco Rusko a Čína podávají pomocnou ruku kolabujícím zdravotním systémům ve střední a východní Evropě.

Ucelený výzkum debaty ohledně využití čínských a ruských vakcín v regionu CEE stále chybí, nicméně již existují data týkající se přímo České republiky. Výzkum – který vznikl v rámci projektu MapInfluenCE, jenž mapuje čínský vliv ve střední Evropě – zaměřený na mainstreamová i alternativní média a sociální sítě, představuje první pokus osvětlit debatu, která o tomto tématu probíhá. 

Česká debata je převážně orientovaná na ruskou vakcínu Sputnik V, čínské vakcíny Sinopharm a Sinovac byly většinou zmíněny v kontextu jiných vakcín nezápadního původu. Analýza dochází k závěru, že v okamžiku rozhodnutí o využití ruské vakcíny klesá psychologická bariéra pro použití (rovněž neschválených) čínských vakcín.

Česká republika požádala o vakcínu Sinopharm pouze několik dní poté, co vyjádřila zájem o vakcínu Sputnik V. Nicméně proti využití neregistrovaných vakcín se staví ministr zdravotnictví Jan Blatný i premiér Andrej Babiš, přestože ten potvrdil, že prezidenta požádal o získání informací. V tomto ohledu je důležité sledovat vývoj na Slovensku, kde premiér Igor Matovič zakoupil vakcíny Sputnik V, navíc bez souhlasu svých koaličních partnerů. Rozdílné postoje vůči využití neschválených vakcín mohou způsobit rozkol i ve vládě naší země. Prezident Zeman, který prosazuje nasazení ruských i čínských vakcín, už navrhl odvolat ministry Blatného a Petříčka a ředitelku Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irenu Storovou, kteří jeho názor nesdílí. Prezident nemá pravomoc tyto kroky realizovat, nicméně jeho vyjádření nevyhnutelně ovlivňují veřejné mínění a může jimi podkopávat důvěru ve vládní kroky.

Jistou afinitu k ruským vakcínám, na rozdíl od těch čínských, může v této částí Evropy částečně vysvětlovat kulturní blízkost i historické zkušenosti s ruskými (nebo spíše sovětskými) vakcínami. Například maďarský premiér Viktor Orbán argumentoval právě tím že „během komunismu jsme byli očkování sovětskými vakcínami jako děti a, jak můžete vidět, jsme v pořádku.“ Stejnou tendenci lze spatřit i ve vyjádřeních některých vědců, jejichž výroky se objevily v české veřejné debatě – ti vyjadřovali větší důvěru k Ústavu epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji v Moskvě než k čínským výzkumným institucím.

Srbský prezident Aleksandar Vučić vítá čna letišti v Bělehradě čínskou vakcínu Sinopharm.
Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital