Izrael míří opět k volbám, už pátým za posledních tři a půl roku. A to za situace, kdy hrozí dále eskalovat jeho tajná válka s Íránem a USA se stále snaží obnovit jadernou dohodu.
Široká pravo-levá koalice s účastí arabských stran vydržela rok. Lze považovat za jistý příslib do budoucna, že vůbec vznikla, přestože loni v květnu proběhla krátká, ale intenzivní válka s Hamásem v Gaze a násilí mezi radikály na obou stranách v řadě měst. Vládní koalici nakonec torpédovala dezerce jednoho z poslanců strany Jamina premiéra Naftali Bennetta. Ten se tak minulý týden odhodlal k dobrovolné rezignaci a oznámil záměr vyhlásit předčasné volby. Novým dočasným premiérem se dle koaliční dohody stane současný ministr zahraničí Ja'ir Lapid (oba na titulní fotce, pozn. red.).
Hlavním tématem nových voleb nebude nic nového. Opět půjde o to, zda se Benjaminu Netanjahuovi podaří získat většinu 61 křesel ke zformování vlády a navázat na předchozích patnáct let u moci. Vítězství by mu umožnilo vyvíjet větší tlak v kauze jeho trestního stíhání za korupci či dokonce získat imunitu díky zvláštnímu zákonu.
Podle některých pozorovatelů chce Netanjahu „orbanizovat“ izraelskou justici a bezpečnostní složky, které mnohokrát potvrdily svou nezávislost i ve velmi citlivých kauzách. Komentátor Ben Caspit mluví o hrozbě „ústavně-právního převratu“ k zastavení trestního stíhání. Netanjahův návrat k moci by pravděpodobně znamenal také mnohem tvrdší postup v palestinských otázkách, včetně jednostranné anexe mezinárodně uznávaných palestinských území. Jeho koalice se totiž neobejde bez ultraortodoxních a silně nacionalistických až xenofobních členů. Právě úspěch či nezdar malých stran dostat se parlamentu jsou hlavní neznámou pro rovnici k sestavení příští vlády.
