Rakousko je od roku 1955 podle mezinárodního práva neutrální zemí. Přesto rakouská vláda oficiálně podporuje sankce vůči Rusku a snaží se materiálně pomáhat Ukrajině. Jak je to možné? Tahle zdánlivě nevinná otázka vyvolává v Rakousku velký spor s řadou otázek. Údajné porušení neutrality kritizují zejména „přátelé Ruska“ z ultrapravicové strany Svobodných (FPÖ).
Předseda FPÖ Herbert Kickl sice odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu jako „neomluvitelný akt“, zároveň ale uvedl, že Rakousko by se při současném konfliktu nemělo „otevřeně stavět ani na stranu Ruska, ani na stranu USA a NATO“. Tím totiž vláda podle něj zásadně porušuje zásadu neutrality, ke které se země zavázala deset let po skončení druhé světové války.
„Rakousko má ústavní povinnost zůstat vždy neutrální,“ řekl při svém vystoupení v rakouském parlamentu mimo jiné Kickl. Z toho podle něj lze odvodit, že ti, kdo se dnes v rakouské vládě snaží podporovat protiruské sankce nebo obecně opatření proti ruské agresi, porušují ústavu.
Rakouská vláda se ústy kancléře Nehammera i ministryně pro evropské záležitosti Karoline Edtstadlerová skutečně jednoznačně přihlásila k protiruským sankcím i materiální pomoci Ukrajině a ruský útok odsoudila. „Červená čára byla překročena, jedná se o porušení mezinárodního práva. S tím se nemůžeme smířit,“ řekla Edtstadlerová.
Kickl, ještě donedávna hlavní politický bojovník proti koronavirovým opatřením, však trvá na tom, že vláda „svou absolutní jednostranností“ v ukrajinském konfliktu porušuje něco, k čemu se Rakousko zavázalo přímo v ústavě. A podkopává tak samotné základy státu.
Rakouští přátelé Ruska
Kicklův postoj je přitom pochopitelný, jeho strana je už dlouho jakýmsi vyslancem Ruska na rakouské politické scéně. Bývalá ministryně zahraničí za FPÖ Karin Kneisslová pozvala v roce 2018 Vladimíra Putina na svou svatbu, bývalý předseda strany Heinz-Christian Strache zase v době svého předsednictví podepsal „smlouvu o přátelství“ s Putinovou stranou „Jednotné Rusko“. I další členové FPÖ, včetně Kickla, dlouhodobě zastávají k ruským zájmům vstřícný postoj. H.C. Strache odstoupil z čela strany kvůli tajně pořízené nahrávce, na níž měl nabízet dceři ruského oligarchy přístup ke státním zakázkám v Rakousku výměnou za peníze do stranické pokladny.
Základní otázkou ale přesto zůstává, zda má Kickl pravdu, když tvrdí, že Rakousko by mělo zůstat i v ukrajinském konfliktu striktně neutrální. K čemu by jinak mělo neutralitu zakotvenou v ústavě? Experti i vládní politici však tezi o porušení neutrality zpochybňují. Jsou totiž přesvědčeni o tom, že vojenská neutralita neznamená neutralitu politickou.
Už v roce 1955 v době maďarského protikomunistického povstání a ruské invaze do Maďarska se Rakousko postavilo na stranu Západu, podobně i při okupaci Československa v roce 1968. I mnoho běžných Rakušanů se však dnes v diskusích na sociálních sítích i v médiích ptá, k čemu je potom neutralita a zda by se jí Rakušané neměli vzdát.
