Selçuk Bayraktar se od konce února těší zájmu zahraničních médií jako málokdo jiný v Turecku. Vývojář a mozek rychle rostoucí rodinné firmy si na rozdíl od svého tchána prezidenta Erdoğana nebere servítky, když mluví o ruské invazi na Ukrajinu. Jeho příběh a úspěch leccos vypovídá o současném Turecku, které navzdory jinak značnému odlivu mozků dosahuje zbrojně-technologické inovace.
„Pokud si chcete udržet nezávislost a suverenitu, musíte odporovat (ruské invazi). Právě to dělá odvážný a statečný ukrajinský národ a jeho vedení.“ Podobné vyjádření tureckého „krále dronů“ kontrastuje s opatrnými komentáři tureckých představitelů a prezidenta Erdoğana osobně, který si nechce narušit svou léta budovanou osobní vazbu s prezidentem Putinem. Podle něj na ní totiž závisí jeho možnost alespoň částečně ovlivnit Putinovo jednání v sousední Sýrii, Libyi, na jižním Kavkaze, nebo také možnost dovozu tureckého ovoce a zeleniny do Ruska. Někteří Bayraktarovi předhazují, že pouze brání Ukrajinu jako svého „nejlepšího zákazníka“ a promotéra dronů, jeho výroky však jdou dále, než by u obchodníka musely. To společně s jeho opakovanými žalobami vůči některým novinářům, kteří kriticky píší o štědré státní podpoře, naznačuje, že prezidentův zeť má ambice působit více veřejně.
Selcuk Bayraktar (čte se „Seldžuk“) je některými provládními médii včetně oficiální agentury Anadolu stavěn do role jakéhosi tureckého Elona Muska. Často informují o úspěších jeho podnikání a citují jeho twitter s více než dvěma miliony sledujících. Poté, co Berat Albayrak v očích svého tchána upadl v nemilost („bez svolení“ přes twitter rezignoval jako ministr financí a měl nemanželskou aféru), Selcuk Bayraktar zaujal pozici „ideálního zetě“ i mediálně nejvíce promovaného člena rodiny, který svým osobním příběhem vylepšuje její „imidž“.
