Belgie opět láme covidové rekordy. Tento týden v jednom dni zaznamenala přes 23 000 nově nakažených, což je nejvíc za celou dobu pandemie. Najevo navíc vychází další noční můra. V Belgii rozdělené na vlámskou a valonskou část se statistiky vedou úzkostlivě odděleně a ukazují, že Vlámsko je momentálně nejvíc postižený region v Evropě. V jeho západní části je téměř 2 000 případů na 100 000 obyvatel, což je víc než na Slovensku i kdekoli jinde na světě. Východní Flandry jsou pak těsně pod průměrem Slovenska. Přitom počet naočkovaných ve Vlámsku i v celé Belgii patří v průměru také k nejvyšším na světě – je to 75 % společnosti. Velmi podobné je to i v sousedním Nizozemsku. V obou zemích nemocnice začínají bít na poplach.
Neexistuje nijak přesvědčivé vysvětlení, proč právě ve Vlámsku je tolik nových případů kromě toho, že se začátkem školního roku tam přišlo rychlé uvolnění. Roušky se odkládaly i v interiérech a člověku připadalo až nepatřičné jít najednou do supermarketu bez ní. Zhruba dva měsíce to vypadalo, že by věci mohly být jako dřív. S nastupující zimou a tím jak se lidé přesunuli hlavně dovnitř, se ale najednou ukázalo, že epidemie naopak sílí. Guvernéři provincií ze severu i jihu Belgie teď varují před další krizí. Většina z nich tlačí na federální vládu, aby svolala znovu výbor, který zavádí do praxe všechna staronová koronavirová opatření. Naposledy přitom zasedal minulý týden. Belgičanům politici nařídili práci z domova minimálně čtyři dny v týdnu a roušky ve společných interiérech opět nasadit.
Laboratoře v Belgii jsou na vrcholu svých kapacit. Upozorňují, že víc vzorků než 100 000 denně už nebudou schopné zpracovávat. Právě tolik testů denně teď vyhodnocují. Nemocnice už rovněž blikají červeným světlem. Operuje se v nich ještě rychle na plný plyn, aby se stihlo něco před tím, než jednotky intenzivní péče už nebudou pro nikoho jiného než pacienty s covidem.
