Mezi uprchlíky jsou šikovní lidé. Musíme jim najít citlivé učitele, říká pro INFO.CZ nizozemská profesorka

04. 04. 2017 • 08:45

Do Nizozemska přichází stále více a více uprchlíků. Často se mezi nimi najdou talentovaní a perspektivní lidé, kteří by rádi pokračovali ve studiu nebo začali zcela nový obor. Nizozemská vláda to pochopila a spolu s univerzitami spustila projekt, který má studentům z řad uprchlíků pomáhat s vysokoškolským vzděláním. Ruku k dílu přikládají i řádní studenti univerzit, kteří plní roli mentorů nebo vybírají prostředky na pomoc novým spolužákům. „Je strašně důležité, aby tyto lidi učil velmi citlivý učitel, který pozná, že mají problém a dokáže jim pomoct, nebo při nejmenším aspoň vyslechnout,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ profesorka Simten Goren, která učí na Univerzitě aplikovaných věd v Haagu a celý projekt zaštiťuje. 

Kdy jste s projektem, který má na Univerzitě aplikovaných věd v Haagu pomoct uprchlíkům, aby mohli pokračovat ve studiu, začali?

V roce 2015 si dohromady sedlo nizozemské ministerstvo vzdělávání, organizace, které pracují s imigranty a uprchlíky a také univerzity. Vytvořili jsme speciální skupinu a začali jsme intenzivně přemýšlet nad tím, jak nejlépe a co nejrychleji pomoct uprchlíkům, kteří před tím doma studovali a nyní by v tom chtěli pokračovat. Podařilo se nám tohle téma otevřít a začít se mu vážně věnovat. Považuji to za velmi důležitý krok.

Kdo je Simten Goren?

Simten Goren studovala veterinární lékařství v tureckém Istanbulu a posléze na univerzitě v nizozemském Amsterdamu získala diplom z pedagogiky. V období 2000-2008 přednášela na Univerzitě aplikovaných věd v Amsterdamu, odkud zamířila na Univerzitu aplikovaných věd v Haagu, kde působí dodnes.

V jaké fázi se projekt nachází nyní?

Nyní je na nizozemských univerzitách, aby se chopily příležitosti a představily své konkrétní plány, jak se chtějí zapojit a co chtějí dělat. Na Univerzitě aplikovaných věd v Haagu už program máme a už jsme ho rozjeli.

Kolik studentů z řad uprchlíků se ho účastní a co přesně je jeho náplní?

V letošním roce na naší univerzitě studuje 60 lidí, kteří do Nizozemska přišli jako uprchlíci. Zatím o nich nelze mluvit jako o studentech, protože tento status ještě nepoužívají. Docházejí totiž do přípravného ročníku, kde se učí nizozemsky a pravidelně se potkávají se svými mentory, kteří se jim snaží co nejvíce pomoct s integrací na univerzitě a obecně se studiem. Pokud chtějí, mohou využít i služeb psychologa, který je připraven jim kdykoliv pomoct nebo poradit. Až „přípravku“ dokončí, bude na nich, zda se rozhodnout pokračovat ve studiu dál.

Z jakých zemí tito lidé pocházejí?

Jsou z nejrůznějších zemí, ale hlavně z Iráku, Íránu, Afghánistánu, ze zemí severní Afriky nebo také ze Sýrie. Jsou to vlastně uprchlíci, kteří se do Evropy dostali s první migrační vlnou v roce 2015 nebo ještě dříve před tím. Syrské uprchlíky, kteří do Evropy přišli teprve před nedávnem, přivítáme na naší univerzitě příští rok v září. Potřebují nějaký čas na vyřízení všech možných povolení a také si nejprve musí osvojit základy nizozemštiny.

Jsou mezi účastníky studijního programu pro uprchlíky na vaší univerzitě i ženy?

To jste mě zaskočila. To je dobrá otázka. Když tak nad tím přemýšlím, tak si nemohu vybavit, že bych se s nějakou z nich setkala. Je to ale možné, jen jsem žádnou neviděla.

Účastníci vašeho projektu před tím studovali. Mohou se do něj zapojit i uprchlíci, kteří nestudovali univerzitu?

Někteří studovali, jiní ne. Někteří mají dokončenou střední školu, jiní mají v rukou vysokoškolský diplom. Jsou tu i lidé, kteří odešli z domova a byli ještě studenty. Není to tedy žádná univerzální skupina, řekla bych, že jsou tu zastoupeny skoro všechny myslitelné možnosti.

Jak se mohou uprchlíci o možnostech studia na univerzitách dozvědět? Na internetu? Umím si představit, že řada těchto lidí třeba vůbec nemá přístup na síť. Nebo si je nějak vybíráte vy?

Ne, tak to není, vybírají si oni nás. Souhlasím ale, že to pro ně někdy může být velký problém. Nicméně zřídili jsme internetové stránky v angličtině, kde jsou dostupné všechny potřebné informace. Další z možností, jak se k nám mohou dostat, je skrz jazykové kurzy, do kterých chodí. Snažíme se, aby byly v blízkosti uprchlických center. Učitelé tam v rámci výuky vysvětlují, jak v Nizozemsku funguje vzdělávací systém a při tom zmíní i naši univerzitu, kde je k dispozici speciální program. Stalo se nám ale také, že někteří zájemci přišli rovnou na univerzitu a chtěli informace přímo na místě.

To je určitě zajímavé, ale také mi neustále vrtá hlavou, jak to zvládají. Studovat vyžaduje čas a peníze a zkombinovat školu s prací může být někdy až nemožné. Dá se to chápat tak, že program je pro materiálně a finančně vybavené zájemce?

V Nizozemsku funguje několik organizací, například Nadace pro studenty z řad uprchlíků (UAF), která pomáhá uprchlíkům se studiem a také s hledáním pracovních příležitostí. Peníze získává od univerzit a také od vlády, což ji umožňuje, aby uprchlíkům platila studia.

Mluvíme tu o integraci. Jak to tedy konkrétně probíhá?

Kromě přípravného ročníku, který nyní probíhá, tu běží i speciální program snažící se studenty z řad uprchlíků co nejvíce propojovat s nizozemskými studenty. Ti mají fungovat jako mentoři a pomáhat při rozhodnutích spojených se studiem.

V září pak odstartujeme další fází celého projektu, kterou je výzkum. Zjišťujeme nyní mezi studenty-uprchlíky, jaké jsou spokojení a hlavně jaké jsou jejich potřeby. Máme tady šest desítek lidí, o kterých víme pouze to, že k nám přišli z cizí země a jsou uprchlíky, nic víc. Snažíme se získat co nejvíce informací, a proto s nimi děláme rozhovory a ptáme se na nejrůznější věci. V září bychom měli vědět více.

Máte už nyní nějakou představu o tom, co potřebují?

Ano, největší problém, který podle všeho mají, jsou v první řadě peníze, otázka bydlení, jazyk, rozdílné úrovně vzdělání a vůbec to, jak je k nim zbytek společnosti otevřený. Je strašně důležité, aby je učil velmi citlivý učitel, který pozná, že mají problém a dokáže jim pomoct, při nejmenším aspoň vyslechnout.

Jsou opravdu velmi zvláštní skupinou. Na jedné straně nechtějí, aby se k nim přistupovalo jako k obětem, a také nechtějí pořád dokola mluvit o tom, co se jim v dosavadním životě stalo a jaké trauma si z toho nesou. Na stranu druhou ale potřebují, což je trochu paradox, někoho, kdo by byl schopen si s nimi o tom promluvit a pomoct jim. Je na nich vidět, jak moc jsou motivovaní a také silní, ale někdy přichází moment, kdy si neví rady. Pro učitele je strašně těžké to rozeznat a vědět, jak zareagovat. Být jejich učitel vyžaduje nejen citlivost, ale také hlubokou znalosti poměrů, ze kterých přišli. Jedině tak budou schopni odhadnout, co jejich studenti potřebují a v čem tkví jejich problémy.

Vraťme se ještě k praktickým záležitostem. Jak je to s uznáváním diplomů?

To může být obrovský problém, protože celá řada těchto lidí opustila své domovy mnohdy nečekaně a bez velkých příprav. S sebou si zvládli sbalit jen ty nejdůležitější věci. Když vám jde o život, tak poslední na co myslíte, je, kde máte svůj vysokoškolský diplom.

Co se v takovém případě dá dělat?

Tito lidé se snaží získat své diplomy odtud, tedy z Nizozemska. Mnohdy není potřeba, aby dokumenty byly v papírové formě – stačí to ověřit elektronicky. V zemi funguje spoustu organizací, které se s tím snaží s větším či menším úspěchem pomáhat.

Až tito lidé dokončí studium na univerzitě, co potom? Pomůže jim získaný diplom zajistit lepší práci? Co je jejich motivace?

To opravdu záleží případ od případu a člověk od člověka. Někteří se po dokončení studií vrátí domů, a to je třeba důvod, proč v mnoha případech studenti z řad uprchlíků chtějí studovat mezinárodní právo nebo předměty, jako je řízení podniku. Vidíte, že jde o předměty, které jim pomohou v dalším životě. Někteří se ale vrátit nemohou a studují, aby získali lepší práci. Na to v Nizozemsku také funguje mnoho organizací, které jim s tím pomáhají.

Je také zajímavé pozorovat, jak někteří z migrantů obecně i během studia změní na návrat domů názor. Například se zamilují a rozhodnou se zůstat.

Určitě ale musíme využít tuto velkou příležitost, kterou máme. Do Nizozemska přichází stále více a více uprchlíků a jsou mezi nimi velmi šikovní a talentovaní lidé, kteří mohou naší zemi hodně co nabídnout. Byli bychom blázni, kdybychom toho nevyužili.

Snažíte se nějak do projektu pro uprchlíky na vaší univerzitě zapojovat i běžné studenty?

Ano, děláme hodně aktivit, které se snaží tyto studenty zapojit a hlavně je upozornit na to, že je tady nějaký problém, který je potřeba dlouhodobě řešit.

Můžete uvést příklad?

Například organizujeme Celonoční pochod, kde vybíráme peníze pro tyto lidi. Dále pak pořádáme výstavy fotografií a také různé diskuse, kam zveme zajímavé lidi, aby mluvili o své zkušenosti.