Největší šance v prezidentských primárkách francouzské pravice má stále Juppé

Lucie Bednárová

04. 11. 2016 • 16:58

Horkým kandidátem na účast ve finále prezidentských voleb v příštím roce je stále bývalý premiér a starosta města Bordeaux Alain Juppé. Jeho šance potvrdila již druhá televizní debata, kterou sledovali francouzští diváci včera. Spolu s ním se jí zúčastnilo dalších šest kandidátů francouzské tradiční pravice včetně „dvojky“ a někdejšího prezidenta Nicolase Sarkozy.

Ani druhá debata, kterou živě přenášela francouzská televize, nepomohla bývalému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu, aby snížil náskok svého největšího soka. Tím je současný starosta Bordeaux a někdejší premiér Alain Juppé.

Alain Juppé

Alain Juppé (1945) vedl pravicovou stranu RPR v letech 1994-1997 a poté, co se přeměnila v UMP i v letech 2002-2004. Jeho nástupcem ve vedení partaje se stal Nicolas Sarkozy. Juppé byl v letech 1995-1997 premiérem Francie a vedl dva kabinety. Působil také jako ministr rozpočtu (1986–1988), ministr zahraničních věcí (1993–1995, 2011–2012), ministr životního prostředí (2007) a ministr obrany (2010–2011). Od roku 1995 je s výjimkou let 2004 až 2006 starostou města Bordeaux. Jeho jméno figurovalo v korupční aféře někdejšího starosty a pozdějšího premiéra Jacquese Chiraka. Juppé byl jako jeho zástupce odsouzen pro trestný čin zneužívání veřejných prostředků města k podmínečnému trestu 14 měsíců vězení a ročnímu zákazu výkonu veřejné funkce. Kvůli tomu dočasně vzdal křesla starosty města Bordeaux. Zdroj: ČTK

Mezi probíranými tématy nejvíce rezonovala bezpečnost, boj s terorismem a vzdělávání. Politici diskutovali také o migraci, a to zejména v souvislosti s probíhajícím vyklízením improvizovaného uprchlického tábora v Calais na severu Francie.

Kdo do toho půjde s Marine?

Primární volby francouzské pravice se konají za necelé tři týdny a mají dvě kola (20. a 27. 11.). Média i voliči je sledují s obzvláštní pozorností zejména kvůli tomu, že jejich vítěz s největší pravděpodobností vystřídá v Elysejském paláci současného prezidenta Françoise Hollanda.

Levice ve Francii je i kvůli jeho vládě mimořádně neoblíbená. Předpokládá se proto, že se do druhého kola prezidentské volby probojuje Marine Le Penová, která vede krajně pravicovou Národní frontu. V závěrečném finále ale na ni předvolební průzkumy příliš nesázejí. Argumentují tím, že řada levicových voličů raději hodí hlasovací lístek jejímu protikandidátovi, než aby podpořila političku s příliš extrémními názory.

Le Penová, která zasedá v Evropském parlamentu, kde je proslulá svou hlasitou kritikou imigrantů, radikálního islámu a přílišného vlivu institucí EU na Francii, svou oficiální kandidaturu oznámila v polovině září. V projevu před svými přívrženci se označila za „kandidátku lidu."

Vedle pravice mají své primární prezidentské volby i levicoví socialisté (PS) současného prezidenta Hollanda. Proběhnou v lednu 2017 a zatím není jisté, zda se jich Hollande zúčastní. Své rozhodnutí by měl oznámit do konce roku.

Dvoukolové prezidentské volby pak ve Francii proběhnou 23. dubna a 7. května 2017. Krátce poté půjdou voliči do volebních místnosti znovu: na 11. a 18. června jsou naplánovány volby parlamentní.

Nicolas Sarkozy

Nicolas Paul Stéphane Sarközy de Nagy-Bocsa (1955) předsedal pravicové straně UMP (předchůdce RPR, dnes Les Républicains) od prosince 2004 do května 2007. V období 1993-1995 vedl ministerstvo rozpočtu a byl zároveň mluvčím vlády premiéra Eduarda Balladura. Do vlády usedl opět v roce 2002, kdy se stal ministrem vnitra (do března 2004); poté do listopadu 2004 šéfoval ministerstvu financí. Od června 2005 do března 2007 byl ministrem vnitra, než se v květnu 2007 stal prezidentem. Po porážce v prezidentských volbách v roce 2012 se stáhl z politiky. Na stránky médií se vrátil o rok později v souvislosti s jeho komentáři na zjištění, že vyšetřovatelé odposlouchávali některé jeho telefonické hovory kvůli údajnému nelegálnímu financování jeho někdejší kampaně. Postup vyšetřovatelů přirovnal k praktikám bývalé tajné služby Stasi ve východním Německu. Na jaře 2013 byl Sarkozy vyslýchán jako podezřelý kvůli zneužití peněz miliardářky a dědičky kosmetického gigantu L'Oréal Liliane Bettencourtové pro svou volební kampaň v roce 2007, jeho vyšetřování bylo pak zastaveno. Zdroj: ČTK

SDÍLET