Velká Británie zažila za poslední tři měsíce tři teroristické útoky. Podle politologů a expertů oslovených redakcí INFO.CZ se následkem teroru pravděpodobně zpřísní protiteroristické zákony. Aktuální situace by také mohla zamíchat s výsledky čtvrtečních parlamentních voleb, před kterými premiérka Theresa Mayová čelí kritice. Postoj většinové společnosti vůči imigrantům ale pravděpodobně zůstane stejný.
„Pro posílení bezpečnosti se určitě zpřísní již nyní velmi přísné protiteroristické zákony a lze očekávat i zvýšení trestních sazeb za podporu a propagování terorismu, a to včetně možnosti důvodně podezřelé osoby zbavit svobody pohybu, komunikace a podobně. Represivní složky určitě dostanou víc pravomocí, které jsou již dnes velmi rozsáhlé,“ uvádí pro INFO.CZ ústavní právník Jiří Přibáň z Cardiffské právnické fakulty na Univerzitě ve Walesu. I přes zpřísnění trestů i posílení hlídek a bezpečnosti se experti shodují v tom, že podobným útokům se dá zatím jen velice těžko zabránit.
Zabránit podobným útokům je téměř nemožné
„Za stávajícího stavu bezpečnosti a dodržování lidských práv se podobným útokům nedá zcela zabránit, lze pouze omezit jejich četnost tím, že se zesílí monitoring radikalizujících se komunit,“ komentuje pro INFO.CZ politolog a bezpečnostní expert Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity. Jednou z mála možností, jak je možné podobnému teroru přecházet, je zesílená práce bezpečnostních složek.
„Pokud se dotyčný jedinec či přísně konspirativně pracující skupina rozhodnou útok spáchat a nemají za sebou teroristickou či extremistickou minulost, lze tomu předejít skutečně stěží. Nicméně snížit počet útoků je možno důslednou prací zpravodajských služeb a policie, které by měly jednat co nejvíce součinně. Je to samozřejmě problém, především v zemích s velkými komunitami migrantů z muslimských zemí a jejich potomků, kde se bavíme o tisících jedinců s náklonností k radikálnímu islamismu. Sledovat všechny není možné. A to nemluvím o tom, že u mladých lidí je proces radikalizace někdy velmi rychlý a tím pádem i obtížně detekovatelný,“ potvrzuje pro INFO.CZ politolog Tomáš Šmíd z Masarykovy univerzity. Poslední zkušenosti z Londýna přitom ukazují, že ani skutečnost, že je radikál tajným službám známý a veřejně šíří extremistické myšlenky, nestačí k tomu, aby mu bezpečnostní složky v teroru zabránily.
Britové pravděpodobně nezačnou plošně nesnášet muslimy
Podle Přibáně žijícího v Británii ale místní nespojují automaticky útoky s přívalem imigrantů. „Terorismus není v Británii primárně spojován s migrací, protože migrace je mnohem širší a globálnější proces a týká se například i migrantů ze střední a východní Evropy. Naproti tomu terorismus se týká úzké skupiny stoupenců islamistické ideologie,“ uvádí Přibáň.
Muslimové tvoří na britských ostrovech poměrně rozsáhlou komunitu. Podle britských statistik žijí v království tři miliony muslimů, kteří obývají zpravidla větší města a jejich okolí. Povaha přicházejících imigrantů ale nutí Brity nedávat rovnítka mezi pojmy imigrant, muslim a terorista. „Mám pocit, že běžné Brity často spíše trápí levnější pracovní síla z východního křídla EU, což bylo ostatně jedno z velkých témat při kampani v rámci brexitu, než radikální muslimové z komunit, kde je velká míra dlouhodobé nezaměstnanosti. Čili je možná, trochu zjednodušeně a jízlivě řečeno, Britové ani jako konkurenty na pracovním trhu dávno nevnímají,“ doplňuje Šmíd. Plošnou nenávist vůči muslimům vylučují i loňské volby, ze kterých vzešel vítězně nový starosta Londýna - muslim Sadiq Khan.
Předčasné čtvrteční volby mají nové téma, možná posílí pravice
Je pravděpodobné, že téma bezpečnosti a teroru bude hrát roli také při předčasných parlamentních volbách. Ty se v Británii konají ve čtvrtek a politici museli kampaň k nim z piety dvakrát přerušovat. Poprvé po útoku v Manchesteru 22. května a podruhé po víkendovém útoku v hlavním městě na London Bridge.
„Vzhledem k tomu, že polský, český, slovenský či litevský gastarbeiter už takovým tématem jako při brexitu z logiky věci nebude, může otázka islamistického terorismu sehrát velkou roli. Tím spíše ve finální fázi kampaně,“ předpokládá Šmíd. „Myslím, že to spíše posílí pravici, a to nejen konzervativce, ale i UKIP,“ doplňuje Mareš.
Poslední útok ukázal, že bezpečnostní složky jsou díky zkušenostem v případě nouze schopny dobře reagovat. Atentátníky zpacifikovali policisté do deseti minut od nahlášení. Záchranným složkám to netrvalo ani šest minut. „Je velmi pravděpodobné, že bdělost byla ovlivněna dozvuky manchesterského útoku,“ předpokládá Šmíd. „Zákrok policie byl obdivuhodně rychlý a přesný, ale zrovna tak obdivuhodná byla i statečnost běžných lidí, kteří se postavili útočníkům a zabránili tak mnohem většímu krveprolití,“ dodává Přibáň.
