Obrazy Kimů, ale i křesťanští učitelé. Unikátní pohled do školy pro severokorejské elity

Info.cz, adk

30. 05. 2017 • 23:33

Řídí se kultem vládnoucí dynastie Kimů, přesto je Pchjongjangská univerzita vědy a techniky v severokorejském prostředí výjimečná. Jako jedinou ji v zemi, která zakazuje náboženství, řídí evangeličtí křesťané. Výměnou za toleraci poskytuje prominentním dětem vzdělání, které se jim jinde nedostane.

Příběh univerzity zevrubně popsal list The New York Times. Na její budově sice najdete tradiční symboly severokorejských komunistů, přesto její studenti hned pocítí, že je tu něco jinak. Kromě obrazů Kim Ir-sena a Kim Čong-ila, dvou předchůdců současného diktátora Kim Čong-una, se tu setkají s americkými vyučujícími.

Američané tvoři polovinu učitelského sboru. Pochází z řad evangelíků, kteří doufají, že díky výuce získá náboženství v jinak striktně ateistické zemi oporu. Zároveň věří, že připravují zemi na budoucí sjednocení s jižním sousedem.

„Chceme je raději naučit chytat ryby, než abychom jim je dali. To pomůže zúžit ekonomickou propast mezi dvěma Korejemi a náklady na případné sloučení,“ tvrdí univerzitní kancléř Park Chan-mo.

Školu před sedmi lety založil Američan pocházející z Jižní Koreje Kim Chin-kyung, známý jako James Kim. Funguje hlavně kvůli kompromisům dojednaným se severokorejskou vládou.

Zaměstnanci školy tu nemohou kázat svoji víru. Instituce zároveň poskytuje vzdělání prominentním dětem režimu. Potomci místních elit na ní získávají vzdělání, kterého se jim jinde nedostane. Informatika, zemědělství, mezinárodní finance nebo management se zde navíc učí v angličtině.

Kritici tvrdí, že tím škola pomáhá vychovávat budoucí elitu severokorejské diktatury. Pravicoví aktivisté ze sousední Jižní Koreje dokonce viní univerzitu ze vzdělávání budoucích hackerů.

„Škola nemůže fungovat bez kompromisů. Jejich rozsah je mi nepříjemný,“ říká Suki Kim, která na ní jako novinářka v utajení učila před šesti lety angličtinu. Svoji zkušenost popsala v knize Without You, There Is No Us, která vyšla i v Česku.

Kritikům nedávno nahrál případ zatčení dvou dobrovolníků, kteří na škole pracovali. Ty režim viní z nepřátelských činů. V tom spočívá další výhoda, díky níž může univerzita fungovat. Vzhledem k počtu působících Američanů a neustále rostoucímu napětí mezi USA a Severní Koreou je potenciální zásobárnou zajatců.

Navzdory výjimkám je výuka pod neustálým dozorem a veškeré „podvratné“ jednání se hlásí. Studenti pochodují do kavárny a zpívají písně, v nichž přísahají věrnost Kim Čong-unovi. Památník jeho předků je nedílnou součástí budovy. Zahraniční fakulta sice má necenzurovaný přístup k internetu, většina studentů se však dostane pouze k okleštěné formě celosvětové sítě.

Zaměstnanci mohou praktikovat víru, ale jen mezi sebou. Všechny materiály ke kurzům musí schválit severokorejské úřady. Nedávno země deportovala jednoho z učitelů, protože se studentovi pokoušel předat bibli.

Studenti se nevyhnou ani pravidelnému školení z oficiální severokorejské ideologie. Musí ho absolvovat každý týden. Kancléř Park si nedávno stěžoval, že kvůli tomu mají málo časů na domácí úkoly. „Také chodíte každý týden do kostela, ne?“ dostalo se mu odpovědi od správce.

Přes všechny ústupky, povinnosti a kompromisy se přeci jen najde ještě jedna pozitivní věc, kterou univerzita do Severní Koreje přináší. Pomáhá zmírňovat účinky tamní propagandy. Studenti se tu setkávají s Američany, kteří pro ně do té doby představovali ztělesnění zla. Na škole ale většinou jedince přijmou a svoji nenávist obrátí „jen“ k americké vládě.

Ať už se na školu lze dívat jakkoli, faktem je, že se jí daří. Do areálu v jižním Pchjongjangu tak zřejmě brzy přibude další fakulta. Vzdělávat se na ní budou budoucí lékaři.

SDÍLET