Odsouzení Sarkozyho odráží stav francouzské pravice rok před klíčovými volbami. Kdo usedne v Elysejském paláci?

Šance na politický comeback se Nikolasi Sarkozymu zřejmě nenávratně rozplynuly, jeho role v zákulisí francouzské politiky ale zdaleka nekončí. V jakém stavu je francouzská pravice rok před klíčovými volbami a kdo bude nakonec kandidovat?

Ta zpráva si prvního března zasloužila mezinárodní pozornost. Bývalý francouzský prezident Nikolas Sarkozy odešel od soudu s tříletým trestem v případu korupce a obchodování s vlivem, přičemž jeden rok dostal nepodmíněně. Odsouzeni byli také jeho právník Thierry Herzog a soudce kasačního soudu Gilbert Azibert. Ten podle verdiktu prostřednictvím Herzoga protizákonně poskytl informace týkající se financování Sarkozyho kampaně. Výměnou za to měl získat lukrativní post v Monaku, který mu Sarkozy údajně mohl svým vlivem zařídit. 

Ačkoliv na protislužbu nikdy nedošlo, tento „korupční pakt“, jak jej nazvala francouzská prokuratura, byl odhalen skrze odposlechy telefonů, které si Sarkozy a Herzog pořídili pod falešným jménem. Skutečnost, že se čin nakonec nestal, je důvodem kritiky rozsudku, který je označován za nepřiměřeně tvrdý. Rozhodnutí vyvolalo v Paříži debaty, jelikož zmíněné odposlechy – podobně jako třeba v tuzemské kauze Jany Nečasové – zřejmě nebyly nasazeny v souladu s právem.

Sarkozy v televizním rozhovoru po vynesení rozsudku
Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital