Genom uložený na cloudu a léky z 3D tiskárny. Shirley Okere z Pfizeru a Anthony Ajose z britského ministerstva zdravotnictví o fascinující budoucnosti

PhDr. Jan Růžička, MBA

Ještě nikdy nebylo zdravotnictví tak moc v centru pozornosti jako za poslední rok a půl. I čtenáři bulváru ví, co je kolektivní imunita, co reprodukční číslo. Mají povědomí o tom, co jsou mRNA vakcíny nebo co znamená triáž, když jsou nemocnice přeplněné. O zdravotnictví se vášnivě diskutuje na sociálních sítích i v hospodě u piva. Z expertů na zdravotnictví se staly mediální superstars, prezidenti a premiéři napříč světem pořádají konference o detailních zdravotnických tématech a fotografie vědců v laboratorních pláštích se dostávají na titulní strany periodik jako magazín Time.

Jsem proto velmi rád, že mohu o současnosti, a hlavně o budoucnosti zdravotnictví mluvit se dvěma lidmi, kteří byli v uplynulých měsících doslova a do písmene „u toho.” Oba znají zdravotnictví chudé i bohaté, africké i evropské, oba byli v byznysu, v akademické sféře i ve veřejném zdravotnictví. 

Mými hosty jsou opět Shirley Okere a Anthony Ajose, oba původně z Nigérie, dnes žijící v Anglii a ve Švýcarsku. Shirley si vybudovala kariéru ve farmaceutickém průmyslu a momentálně působí na pozici Global Quality Leader ve společnosti, kterou dnes všichni známe: ve Pfizeru. Anthony pracoval pro Světovou zdravotnickou organizaci, britskou NHS i pro Nadaci Billa a Melindy Gatesových. Dnes vede task force britské vlády, která vybudovala mobilní laboratoře pro testy na covid. 

Minulý týden jsme v první části rozhovoru společně probrali největší současné zdravotnické téma: koronavirovou pandemii.

Díl 1: Dokud nebudou v bezpečí všichni, nebude v bezpečí nikdo

Dnes se podíváme více do budoucnosti. Kdo bude vládnout péči o zdraví za pár let? Budou to současní velcí hráči jako Pfizer či Siemens spolu s konzervativními zdravotními systémy, jako je britská NHS? Anebo se ke slovu dostanou nováčci v podobě Amazonu a Googlu, kteří dnes investují do zdravotnického vývoje a výzkumu více peněz než farma-giganti? Spolu s tím budeme mluvit i o tom, jak zařídit, aby naše zdravotnictví bylo udržitelné, a to jak z finančního pohledu, tak z pohledu inovací. A především, aby naplnilo potřeby všech, kteří v něm mají svou roli. 

Jsem rád, že s vámi mohu opět mluvit Shirley a Anthony a těším se na náš rozhovor. 

Shirley: Opět zdravím a děkuji za pozvání.

Anthony: Ahoj Honzo, zdravím i naše čtenáře.

Minulý týden jsme skončili u problematiky superodolných mikroorganismů, antibiotické rezistence a položili si i zásadní otázku, kdo má vlastně zaplatit vývoj nových léků, v tomto případě antibiotik. Státy, firmy, nebo občané? Dotkli jsme se i toho, zda jsou naše zdravotnické systémy dostatečně stabilní na to, aby si vůbec podobné investice mohly dovolit. Takže Anthony, co si myslíš o současném stavu zdravotnických systémů, jak v rozvinutých, tak rozvojových zemích?

Anthony: Zdravotnické systémy na Západě ukázaly, že jsou skvělá věc. O tom není pochyb i přes všechny jejich problémy. Díky nim se nám podařilo vymýtit mnoho civilizačních chorob, přinést zdraví do každé domácnosti a prodloužit lidský život. V těchto ohledech třeba i naše britská NHS byla opravdu mimořádně úspěšná. Nicméně jak extrémně rychle populace stárne, je stále složitější udržet naše zdravotní systémy stabilní, hlavně po finanční stránce. A s tím jde ruku v ruce logický problém, jak zajistit, aby opravdu každý pacient dostal nejvyšší standard péče. Proto si za sebe myslím, že současný model financování by se měl proměnit. Navíc každý vidíme spoustu třecích ploch mezi jednotlivými vrstvami zdravotního systému. 

Ovšem je otázkou, co s tím uděláme, abychom dosáhli větší efektivity. A tady opět za sebe věřím, že to je přesně ta chvíle pro větší nasazení technologií. Ve velkém. Automatizace, aplikace behaviorální vědy, práce a analýza big dat, samozřejmostí by měla být telemedicína a mnoho a mnoho dalšího. Abychom díky technologiím lidi udrželi zdravé déle, než budou potřebovat lékařskou péči v dnešním smyslu slova.

A co v rozvojových zemích?

Anthony
: Pokud se z bohatých zemí přesuneme například do Afriky nebo do jiných rozvojových regionů, tak můžeme říct, že evropské zdravotnické systémy by tam nikdy nefungovaly. Ty západní jsou totiž velmi náročné na prostředky a investice a velmi obtížně se škálují. Postavit sto nemocnic není jednoduché. A k tomu je vybavit personálem, vybavením a udržitelně je ufinancovat. Existuje ale mnoho levných a jednoduchých řešení, která by lidem v Africe výborně pomohla. „Game changer“ by byla především kvalitní primární péče, funkční prevence a péče na dálku; telemedicína a eHealth. 

Doktorů v Africe přitom není nedostatek, máme dokonce spousty špičkových zdravotnických profesionálů pracujících všude po světě. Afrika je ale obří kontinent. Otázkou tedy je, jak naše lékaře naklonovat, aby zvládli pokrýt velké geografie. Opět přijdou vhod tele-řešení. Za poslední rok jsme si přitom práci na dálku zkusili skoro všichni, dokonce i zdravotníci. Takže už víme, že to možné je.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Může zdravotnictví skutečně brát ohledy na konkrétního pacienta?
  • Jak se péče promění v příštím desetiletí?
  • Budeme jednou všichni mít svůj globální on-line profil a léky z 3D tiskárny?
sinfin.digital