E15 PREMIUM | Jako na horské dráze. Tak se musejí cítit investoři, kteří sázejí na americký trh polovodičů. Poté, co se obor vzpamatoval z důsledků pandemie, vystupňoval americký prezident Joe Biden takzvanou polovodičovou válku s Čínou. A k tomu se dostávají na veřejnost zhoršující se finanční výhledy firem, které se obávají klesající poptávky kvůli stále reálnější globální recesi.
Sedmého října přišel Biden s protičínskými sankcemi, které s okamžitou platností ovlivnily celý světový polovodičový průmysl. Už dříve americká administrativa zakázala vývoz nejvýkonnějších čipů, nyní k nim ale přidala i celou řadu dalších opatření včetně zákazu vývozu součástek či zařízení na jejich výrobu.
Čínský čipový průmysl v posledních dnech také opustily desítky amerických inženýrů, odborníků a vrcholných ředitelů, neboť právě jich se týkala jedna z pasáží Bidenových sankcí: zákaz práce amerických občanů pro čínské firmy vyrábějící a vyvíjející čipy. Některé čínské společnosti jako například Naura už svým americkým zaměstnancům daly pokyn, aby do odvolání ukončili práci na vývoji nových čipů s nadějí, že se jich sankce nakonec nedotknou.
Motivem ke zpřísňující se politice je podle úřadů obava, aby tyto technologie nebyly použity k vojenským účelům. Analytici však dodávají, že na pozadí těchto proklamací dlouhodobě probíhá válka o udržení konkurenceschopnosti amerických firem a zajištění soběstačnosti Spojených států v tomto klíčovém oboru. Pokud by totiž došlo k vyostření vztahů mezí Čínou a Tchaj-wanem, největším globálním výrobcem čipů, mohla by být ohrožena výroba velké části světové elektroniky, včetně té vojenské.
