Položí Itálii tamní banky? Nebezpečí je vážné, řekla INFO.CZ politoložka

Lucie Bednárová

Italský premiér Matteo Renzi, který dnes v noci rezignoval, přecenil své síly, postavení v Demokratické straně a také podporu občanů, když s výsledky referenda o klíčových ústavních reformách spojil svůj další osud v čele italské vlády. Jeho krok může mít pro Itálii nedozírné následky. Ve složité situaci jsou zejména italské banky, které nutně potřebují investory. Politická krize může posílit i populistické a euroskeptické strany v zemi, říká v rozhovoru pro INFO.CZ politoložka Lada Šušlíková.

Italský  premiér Matteo Renzi spojil s výsledky referenda svou politickou kariéru a včera po jejich oznámení rezignoval. Německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung o víkendu poznamenal, že v italském referendu „je v sázce Evropa“ a britský The Guardian napsal, že jde o hlasování v Evropě, které by mohly být „předzvěstí konce evropského projektu v jeho nynější formě“. Může být Renziho rezignace pro Evropu skutečně takovou katastrofou, jak se někteří obávají?

Kdo je Lada Šušlíková?

Lada Šušlíková je politoložka a odbornice na politické systémy jižní Evropy, které před tím, než odešla na mateřskou dovolenou s trojčaty, přednášela na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

Bohužel ano. Naléhavým problémem Itálie je mimo jiné i krize bankovního sektoru, která zasáhla banky od nejmenším až po ty největší, mezi nejohroženější patří například Monte dei Paschi di Siena. Řada z těchto bank nutně potřebuje příliv kapitálu ze zahraničí. Pokud dojde k politické krizi, bude velice těžké přesvědčit potenciální investory. Hrozí reálné nebezpečí, že pád jedné z větších bank vyvolá dominový efekt, který se rozšíří napříč celým bankovním sektorem, zasáhne ostatní odvětví i italské domácnosti, tedy drobné střadatele, držitele dluhopisů a tak dále. 

Jaké budou dopady odmítnutého referenda a odchodu italského premiéra na eurozónu a evropskou ekonomiku? Podle průzkumu, který nedávno zveřejnila agentura Reuters, si pětina oslovených investorů myslí, že Itálie do jednoho roku odejde z eurozóny.

Bude záležet na tom, kdo vytvoří příští vládu, respektive zda budou předčasné či řádné volby, které by se měly uskutečnit až v roce 2018, a kdo bude jejich vítězem. Pokud vznikne technický kabinet, tedy bez voleb, nebude mít natolik silný mandát pro tak zásadní krok, takže nechá řešení spíše na vládu vzešlou z lidového hlasování. Pokud v příštích volbách zvítězí levice, pozitivně naladěná vůči EU, odchod z eurozóny by pravděpodobně nepatřil mezi její priority, pokud by k tomu nebyla tlačena samotným Bruselem. V případě výhry pravice bude záležet zejména na aktuální síle Ligy Severu a momentálním rozpoložení Silvia Berlusconiho. Pokud vyhraje Hnutí 5 hvězd, bude pravděpodobně vypsáno referendum a v tom případě bude jen na občanech, k jaké budoucnosti se přikloní. 

Spekuluje se o tom, že v souvislosti se zhoršující se ekonomickou situací může ještě více posílit protisystémové Hnutí pěti hvězd komika Beppeho Grilla a také euroskeptické nálady v zemi. Šanci zabodovat v případných předčasných volbách má i pravicově populistická, antievropská a separatistická Liga severu. Jsou tyto obavy na místě?

Ano, přesně jak říkáte, politický vývoj a posuny v preferencích půjdou ruku v ruce s vývojem ekonomické situace a prohlubování hospodářských problémů může bohužel nahrávat populistické notě a politikům nabízejícím snadná řešení.   

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital