Poslední hřebík do rakve Evropské unie? Šéf Evropské komise Juncker chystá kontroverzní reformu

Lucie Bednárová

Nařídil to Brusel. Fráze, kterou jako vysvětlení pro nepříjemnou regulaci použil během své kariéry snad každý politik. Za vše ale úředníci v hlavním městě institucí nemohou. Třeba za řadu prováděcích pravidel, na kterých se členské státy nezvládly dohodnout, nebo od nich jednoduše daly ruce pryč, aby se vyhnuly rozhořčení domácího obyvatelstva. Změnit to má nová reforma, která představuje zlom a s níž nedávno přišel šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Ne všem se ale zamlouvá. 

„Juncker vyhlásil boj politikům, kteří si nechtějí špinit ruce nepopulárními rozhodnutími,“ řekl redakci úředník pracující v bruselských institucích. „Ve členských státech posilují populisté a politici jsou z toho nervózní. Nechtějí proto udělat nic, co by jim mohlo třeba kvůli blížícím se volbám sebrat hlasy. Často proto hází nepříjemná rozhodnutí na Brusel a sami zůstávají nepošpinění,“ potvrdil jeho slova analytik Ústavu mezinárodních vztahů a odborník Jan Kovář.

Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker už proto loni na podzim sliboval, že se na postupy ve výborech, které existují při Komisi a diskutují se v nich prováděcí opatření k jednotlivým unijním legislativám, podívá a přijde s návrhy na vylepšení. To udělal na konci minulého týdne a od té doby se v Bruselu nediskutuje o ničem jiném.

Jak funguje projednávání ve výborech neboli „komitologie“?

Výrazem komitologie se označují postupy, kdy země EU kontrolují, jak Evropská komise provádí právní předpisy EU. Jinak řečeno, Komise musí ještě předtím, než se právní předpis EU může provést, konzultovat svůj návrh podrobných prováděcích opatření s výborem, ve kterém je zastoupena každá země EU.

Projednávání ve výborech, kde zasedají národní experti, podle odborníků v drtivé většině případů funguje, problém ale nastává ve chvíli, kdy se na stůl dostanou citlivá nebo kontroverzní témata. To se v posledních letech stávalo stále častěji. Členské státy se například neshodly na právních předpisech pro legislativu týkající se nejpoužívanějšího herbicidu v České republice glyfosátu, který může být vysoce toxický, nebo geneticky modifikovaných organismů (GMO). Takový scénář se odehrál minulý měsíc, kdy klíčové stanovisko výboru k povolení tří geneticky upravených kukuřic v EU zablokovalo Německo, které se zdrželo hlasování, a zbývající státy proto nedaly dohromady potřebnou většinu.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital