Přátelství z rozumu. Macron s Trumpem se tváří jako kamarádi, pod povrchem ale zuří válka

Adam Kotrbatý

24. 04. 2018 • 16:31

Působí jak nejlepší kamarádi, pod přátelským povrchem však zuří dramatická bitva dvou silných kohoutů. Francouzský prezident Emmanuel Macron je na třídenní oficiální státní návštěvě Spojených států. A jeho cíl je jasný. Donutit Donalda Trumpa k ústupkům a prezentovat se jako silný a schopný evropský lídr.

Loni vzal Emmanuel Macron Donalda Trumpa na přehlídku ke státnímu svátku dobytí Bastily. Letos se dočkal vřelého přijetí on sám. Do Spojených států vyrazil na oficiální státní návštěvu. Je vůbec prvním státníkem, kterého americký prezident přijímá se všemi poctami. Během prvního roku tak proti zvyklostem neučinil. A až na konci týdne přijede do Bílého domu německá kancléřka Angela Merkelová, bude to jen běžné setkání.

„Máme spolu velice výjimečný vztah. Oba jsme neortodoxní, nezávislé osoby. Zvolení prezidenta Trumpa bylo neočekávané a pravděpodobně stejně jsem na tom byl já v mé zemi. Nejsme součástí klasického politického systému,“ vysvětlil Macron, co ho s Trumpem spojuje.

Našla by se ještě jedna věc. Oba se honosí vzletnými myšlenkami o tom, jak dostanou svoji zemi na výsluní. Trump vyhrál volby s heslem, že učiní Ameriku znovu skvělou. Macron má podobně ambiciózní plány. Chce se stát evropským lídrem a z Francie udělat světově respektovaného hráče.

Spojenectví obou prezidentů je z těchto důvodů značně účelové. Na první pohled by si spolu příliš rozumět neměli. Macron je centrista hájící liberální hodnoty, Trump se prezentuje jako konzervativní nacionalista se sklony k protekcionismu. Macron však chce ukázat, že je schopným vyjednavačem a ve světě umí získat silné partnery.

Našlapování kolem Rusů

Rozpor v názorech přitom nepotlačuje. Jinak se dívá na jadernou dohodu s Íránem, zavádění cel, stahování vojáků ze Sýrie, změny klimatu nebo na Rusko, které je zřejmě nejcitlivějším Trumpovým problémem. Macron Moskvu ještě jako kandidát obviňoval ze zásahů do voleb, Trump, jenž je kvůli tomu předmětem vyšetřování FBI, to doteď popírá.

Francouzský prezident se ale naučil kolem potenciálně třaskavých témat našlapovat opatrně. Odlišné názory dává najevo, zároveň se snaží nezacházet do osobní roviny, šéfa Bílého domu nekritizuje. A k vyšetřování tzv. „ruské kauzy“ se nevyjadřuje vůbec.

„Nejsem ten, který by měl soudit nebo zvažovat, že kvůli jeho kontroverzím či vyšetřování je pro mě, mé lidi a zbytek světa méně důvěryhodný. Jsem tu, abych se dohodl s prezidentem Spojených států a lid Spojených států zvolil Donalda Trumpa,“ konstatoval Macron v rozhovoru pro televizi Fox News.

Mimochodem, i výběr média, jemuž poskytl velké interview, naznačuje, jak pečlivě své kroky promýšlí. Fox News je Trumpovi nakloněná, koukají na ni převážně jeho voliči a sám prezident, jinak k novinářům tolik kritický, ji na Twitteru občas doporučuje sledovat.

Tři sporné body

Macronova snaha o přátelství s Trumpem však naráží na zásadní problém. Jelikož je motivací pragmatismus, měla by vstřícnost francouzského prezidenta časem nést výsledky v podobě dohod a ústupků ze strany USA. A to je u nevyzpytatelného Trumpa značně riziková úvaha.

Hlavní oblasti, v nich Paříž tlačí na změnu amerického přístupu, jsou momentálně tři. Macron se nijak netají, že chce ve Washingtonu jednat o jaderné dohodě s Íránem, kterou uzavřel ještě Trumpův předchůdce Barack Obama. Teherán se v ní zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zmírnění sankcí.

Trump však dohodu dlouhodobě kritizuje. Prohlásil, že je nejhorší, jakou kdy svět viděl. Nyní se navíc obklopil lidmi, s nimiž pohled na věc sdílí. Patří mezi ně nový poradce pro národní bezpečnost John Bolton i budoucí ministr zahraničí Mike Pompeo. Bílý dům chce vyjednat novou podobu smlouvy, Írán se však nechal slyšet, že na změnu podmínek za žádných okolností nepřistoupí. Američané o další budoucnosti rozhodnou 12. května.

Macron, jehož země také patří k signatářům dohody, se nyní pokouší Trumpa přesvědčit, aby její platnost prodloužil. Upozorňuje, že chybí „plán B“, který by ji nahradil a jadernou mocnost udržel na uzdě. „Je ta dohoda perfektní? Ne. Ale co máte jako lepší možnost? Nevidím ji,“ pravil francouzský prezident.

Druhou třecí plochou je Sýrie. Paříž se sice připojila k nedávnému bombardování základen syrského vládního chemického programu v odvetě za chemický útok ve městě Dúmá, před ním se jí však nepozdávaly americké zaječí úmysly. To když Trump ohlásil, že se brzy ze země stáhne.

Francie cítí za dění v Sýrii zodpovědnost kvůli své koloniální minulosti. Před osamostatněním byla právě pod francouzskou nadvládou. Macron nyní upozorňuje, že v zemi nemusí být americká vojska, ale USA by měly působit alespoň diplomaticky.

„Po válce musíme vybudovat novou Sýrii. A to je důvod, proč si myslím, že je americká role velice důležité,“ zdůvodnil Macron.

A co cla, pane prezidente?

A pak jsou tu americká cla na dovoz hliníku a oceli. Ta Bílý dům zavedl kvůli snaze omezit příliv levných surovin do USA. Nařízení se ale stalo trnem v oku Evropské unii. Klíčovým datem je v tomto směru 1. květen, kdy skončí výjimka, kterou si EU vyjednala.

Na další ústupky bude tlačit nejen Macron, ale i Merkelová. Oba evropští státníci se sešli, aby sladili společný postup a odvrátili potenciálně hrozící obchodní válku. Brusel už dříve hrozil, že pokud by se cla unie dotkla, přistoupí k protiopatřením. Hovořilo se například o zdanění dovozu bourbonu, džínsů či motocyklů.

Zda bude Macronova snaha přesvědčit Trumpa k ústupkům úspěšná, není jasné. Zdroje listu Washington Post naznačovaly, že zatím vůbec netuší, zda se americký prezident na tiskové konferenci ke svým dalším záměrům vůbec vyjádří.

SDÍLET