O nás bez nás. Francouzská levice nevyužila svou poslední šanci

Minulou neděli ve Francii skončily čtyřdenní levicové primárky. Skoro 400 000 voličů si v nich zvolilo za kandidátku bývalou ministryni spravedlnosti Christiane Taubiru. Její vítězství však není velkým překvapením, protože byla jediná z výrazných kandidátů, která se těchto primárek účastnila. Ostatní levicoví kandidáti účast odmítli a výsledek primárek nebudou brát v potaz. Francouzská levice tak zůstává nadále rozdělená a levicoví kandidáti budou v dubnových prezidentských volbách spíše do počtu, jejich preference do voleb s velkou pravděpodobností nikterak výrazně nepromluví.

Levicové primárky: divadlo bez herců

Hlavní cíl levicových primárek byl jasný: zvolit kandidáta „sjednotitele“, který by prezentoval levici v prezidentských volbách. Tento vysněný kandidát byl však hlavně nesmělým přáním levicových voličů. Hned 85 % z nich si přálo najít takového kandidáta, a proto jich 56 % podporovalo uspořádání primárek.

Problémem však bylo, že žádná z levicových stran nechtěla uspořádat primárky. A tak se možnosti chytili sami voliči, kteří uspořádali občanskou iniciativu, jež usilovala o to přimět kandidáty k debatám o spojení levice a vybrat kompromisního kandidáta, který by nejlépe odpovídal představám většiny levicových voličů.

Občanská iniciativa uspořádaná zkraje roku 2022, kdy již bylo jasné, že kandidátů je moc a je potřeba sjednocení, se rozhodla pro neobvyklý formát. Voliči měli možnost ohodnotit každého kandidáta známkou od „velmi dobrý“ až po „nedostatečný“. Kandidát s nejlepším průměrem, a tedy ten nejpřijatelnější, by se stal vítězem voleb. V primárkách se měli utkat zástupci různých skupin jako například socialistů, zelených nebo komunistů.

Vlastně se jednalo o jakousi poslední šanci, jak vrátit levici zpět do hry o prezidentské křeslo. Nejlépe si z levicových kandidátů zatím vede Jean-Luc Mélenchon, který má kolem 10 %. I to však stačí až na 5. místo za Emmanuelem Macronem a kandidáty pravice. Ostatní kandidáti jako lídr Zelených Yannick Jadot se drží u 5 % a socialistická kandidátka a starostka Paříže Anne Hidalgo průběžně klesla až na 2 %. Kdyby se ale spojili všichni kandidáti levice, tak by to pravděpodobně stačilo na 25 %, což by znamenalo pro levicového kandidáta postup do druhého kola voleb.

Na papíře tento návrh vypadal dobře. I účast voličů v primárkách byla relativně vysoká. Lehce pod 400 000 voličů jasně zastínilo pravicové primárky (140 tisíc voličů) nebo primárky zelených (123 tisíc voličů). Na druhou stranu, sami organizátoři si přáli účast 2 milionů lidí, což byla meta, která zůstala velmi vzdálená.

Hlavní problém těchto primárek byl ale ten nejzákladnější, a to, aby se jich účastnili prezidentští kandidáti. Tato „drobnost“ znehodnotila celé primárky, ze kterých se tak stala nedůstojná fraška, která jen podtrhla nemohoucnost levice. Cimrmanovsky se dá poznamenat, že občanská iniciativa „chtěla pořádat primárky, ale nepřišli jim kandidáti“.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Proč se levicoví kandidáti nechtěli zúčastnit primárek?
  • Jak okomentovali vítězství Christiane Taubiry?
  • A čím chce Taubira zaujmout voliče?
sinfin.digital