Rozhovor s diplomatem EU: Ukrajinci už nečekají, že je Evropa ze všeho vytáhne

Lucie Bednárová

15. 12. 2016 • 21:47

Po revolučních událostech před třemi lety Ukrajina k EU a Západu vzhlížela. „Očekávání, která Ukrajinci od EU měli, byla příliš vysoká. Nyní už to nepřehánějí a nečekají, že je EU zachrání,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ David Stulík z delegace EU v Kyjevě.

Od událostí na Majdanu v ukrajinském Kyjevu, tedy masových demonstrací, které začaly den poté, co místní vláda pozastavila přípravy pro podpis asociační dohody s EU, uplynuly tři roky. Jak Ukrajinci vnímají EU nyní?

Podle posledních průzkumů veřejného mínění až 56 % Ukrajinců podporuje vstup Ukrajiny do EU. Dříve byla silná podpora pouze na západní Ukrajině, pak v centrální části a dnes už je to všude s výjimkou východní Ukrajiny. Před událostmi na Majdanu se pohybovala pouze kolem 35 %. I když se nálady ve společnosti proměňují a podpora od roku 2014 mírně klesá, tak většina Ukrajinců ví, že nemá jinou alternativu než orientaci na Evropu.

Je také pravda, že se v poslední době snižuje počet lidí, kteří nevědí, kam by se země měla ubírat, a roste skupina, která tvrdí, že Ukrajina by měla jít vlastním směrem, tedy nebýt součástí EU, ani celní unie s Ruskem. Těchto lidí je nyní asi 11-15 %.

Summit EU o Ukrajině

Nizozemsko získalo záruky v pěti oblastech, které by zemi měly umožnit ratifikaci asociační dohody mezi Evropskou unií a Ukrajinou přesto, že tento krok v dubnu Holanďané odmítli v referendu. Právně závazný dokument uvádí, že asociační dohoda není krokem ke členství Ukrajiny v EU, neukládá unii povinnost Kyjevu pomáhat vojensky či finančně, nezakládá pro ukrajinské občany právo na volný pohyb po unii. Zdůrazňuje také, že Ukrajina bude bojovat s korupcí.

Čím je to způsobeno? Dá se říct, že Evropa Ukrajince zklamala?

Po „Revoluci důstojnosti“, jak na Ukrajině říkají Majdanu, Ukrajinci měli od EU vysoká očekávání. Slibovali si rychlé zavedení bezvízového režimu a také hodně čekali od tzv. minských dohod na východě Ukrajiny. Chtěli, aby jim EU pomohla, ale neuvědomovali si, že je to otázka spíše pro NATO, nebo jednotlivé členské státy EU, protože EU k tomu nemá pravomoci. Poté, co je zklamalo Rusko, které považovali za přítele, ale ono na ně zaútočilo, se upnuli na Západ a čekali pomoc ve stylu „vyřešte to spolu s námi, nebo za nás“. Takový přístup ale postupně změnili a nyní jsou jejich očekávání mnohem realističtější. Jen málokdo už čeká, že EU přijde a vytáhne Ukrajinu ze všech problémů.

V čem spočívala ona očekávání?

Například v tom, že Brusel bude tvrdě jednat s Ruskem. Některé jihoevropské země ale do toho začaly prohlašovat, že je potřeba s Putinem mluvit a že je to důležitý obchodní partner. Ukrajinci to cítili jako zradu. Lidé tu věří, že Ukrajina chrání Evropu od agresivní politiky Ruska, a mají proto z takovéhoto chování pocit, že Evropa jim není dost vděčná a neoceňuje jejich zásluhu.

Říkáte, že více jak polovina Ukrajinců podporuje vstup do EU, ale zároveň že jejich očekávaní už nejsou přehnaná. Členství v EU přece v současné době nepřipadá v úvahu...

Ukrajinci si moc dobře uvědomují, že to v dohledné době není reálné. Nyní je pro ně důležité, aby byl skutečně zaveden bezvízový režim a potom se posiloval obchod s EU. Když mluvíme o obchodu, pozitivní zprávou je, že před událostmi na Majdanu byl podíl EU na zahraničním obchodu Ukrajiny nižší než v případě Ruska - EU měla 33 % a Rusko 38-40 %. Dnes má EU kolem 44 % a Rusko jen 8 %. Důvodem je jednostranné embargo na ukrajinské výrobky ze strany Moskvy. Ukrajinci nyní procházejí šokovou terapií a hledají nové trhy. Velmi pomáhá, že je EU otevřená a oni se na ni mohou přeorientovávat. Projevuje se to už i na číslech. Zatímco v letošním roce ukrajinský vývoz poklesl ve všech teritoriích, v případě EU vzrostl o 5 %.

Chtěl by také dodat, že se mění i zpočátku pasivní přístup ukrajinských podnikatelů, kteří čekali, že jim EU naservíruje nové trhy. To už nyní neplatí. I díky osvětě a různým seminářům a školením jsou už sami schopni si nacházet obchodní příležitosti.

Nadpoloviční většina Ukrajinců podporuje západní směřování země. Jsou mezi nimi spíše starší lidi, nebo mladší?

V podstatě platí, že čím jsou lidé starší, tím je podpora západní orientaci mezi nimi nižší. To samé platí o vzdělání - čím je úroveň vzdělání vyšší, tím roste i podpora. Mezi mladými je to ale jednoznačné, jsou pro EU. Západní směřování převažuje i mezi mládeží na východě.

Jak se tato podpora projevuje? Čtou mladí Ukrajinci například evropský tisk?

To je obrovský problém, který souvisí i s neznalostí cizích jazyků. Mladí lidé umějí ještě tak polsky, ale anglicky zatím příliš ne, i když se to v poslední době zlepšuje. Spousta informací se proto na Ukrajinu dostává přes ruská média a tím pádem dochází ke zkreslování, účelovému matení a dezinformacím. Také díky změně v orientaci zahraničního obchodu, o které jsem mluvil, je vidět, že se mladí lidé angličtinu učit chtějí. Projevuje se to i tím, že v médiích pracuje více novinářů, kteří se domluví anglicky a jsou schopni čerpat informace ze zahraničí. Tohle je strašně důležité i v souvislosti se zavedením bezvízového režimu. Ti, co budou moct vycestovat, budou zpátky vozit informace a dále je tu šířit. Problém ale samozřejmě je, že takových lidí nebude moc. Chudoba je na Ukrajině opravdu vysoká a cestování si může dovolit jen málo lidí.

Důležité ale je, aby se informace mezi Ukrajinci, kteří přijedou ze Západu, co nejvíce šířily. Pozitivní zprávou je, že mladí Ukrajinci stále častěji a intenzivněji využívají internet a sociální sítě.

Jsou Ukrajinci zklamaní z vnitřního vývoje v Evropě?

To je jiná kapitola. A jak už jsem říkal, velká část Ukrajinců stále vnímá Evropu převážně skrz zprávy z Ruska. Proto mají pocit, že EU má nyní obrovské problémy a pomalu, ale jistě se rozpadá, což potvrzuje Brexit. Proruské síly, které se staví proti sdružování s EU, to využívají jako argument.

 

SDÍLET