Rusko vymýšlí, jak obejít sankce. Pomoci má tzv. kryptorubl

ČTK

luš

Naše newslettery rozesíláme každý týden

02. 01. 2018 • 20:50

Rusko zkoumá možnost vytvoření takzvaného kryptorublu, který by zemi pomohl obejít západní sankce. S odvoláním na informace moskevských úředníků to dnes napsal ekonomický list Financial Times (FT). Úředníci tvrdí, že práci na zřízení kryptoměny zadal prezident Vladimir Putin.

Putinův ekonomický poradce Sergej Glazjev na nedávném jednání vlády řekl, že kryptorubl by byl užitečným nástrojem, jak obejít mezinárodní sankce. Podle Glazjeva je tento instrument výhodný pro citlivé aktivity jménem státu.

„Můžeme proplácet účty s našimi protistranami po celém světě bez ohledu na sankce,“ prohlásil. Dodal, že kryptoměna by byla stejným rublem, ale její oběh by byl určitým způsobem omezen. To by Kremlu umožnilo sledovat každý její pohyb.

Některé země se již různým způsobem snaží na trh s kryptoměnami vstoupit. Zatím je však obtížné vytvořit státem podporovanou kryptoměnu, která by nahradila současné modely financovaní, jako je zvyšování kapitálu pro státní banky nebo financování sektoru obrany, které jsou sankcemi zakázány.

Kryptoměny, jako je například bitcoin, poskytují majitelům anonymitu, což z nich dělá oblíbený způsob platby za nezákonné aktivity. Zatím není jasné, jakým způsobem by kryptorubl pomohl ruským firmám i jednotlivcům obejít mezinárodní sankce nebo se vyhnout situaci, že je odhalí americké úřady. Není také jasné, zda by kryptorubl vydávala ruská centrální banka, nebo komerční banky v zemi, ani kdo by mohl zřizovat účty.

Rusko loni získalo prostřednictvím primární nabídky mincí (ICO), tedy prodeje kryptoměn na financování podnikatelských projektů, asi 300 milionů dolarů (6,4 miliardy Kč). Je mezi nimi i 43 milionů USD získaných pro bitcoinového těžaře provozovaného Putinovým internetovým ombudsmanem Dmitrijem Mariničevem. Nicméně ruská centrální banka uvedla, že kryptoměny vykazují známky finanční pyramidy. Chce k nim omezit přístup tak, aby jej měli jen kvalifikovaní investoři. Slibuje si od toho, že zabrání opakování pyramidových podvodů, které Rusko zasáhly v 90. letech.

 

SDÍLET

Naše newslettery rozesíláme každý týden

Šarlatáni brzdí seriózní výzkum účinků antabusu, říká biochemik Cvek

Marek Kerles
16. 01. 2021 • 08:00

Český biochemik Boris Cvek byl členem mezinárodního týmu, který před třemi lety uveřejnil v prestižním vědeckém časopise Nature důležitou studii o účincích antabusu na rakovinné bujení. Vědci tehdy prokázali, že lék, využívaný pro léčbu alkoholismu, ničí v laboratorních podmínkách nádorové buňky a podobně funguje i při pokusech na myších. Dnes se na celém světě začalo o látce antabus i v odborných kruzích mluvit také jako o možném léku pro pacienty s covidem-19. Podle Borise Cveka je však tenhle předpoklad založen na zcela mylných a neseriozních základech a v konečném důsledku má na solidní výzkum antabusu kontraproduktivní účinek.

Cíl v nedohlednu, česká CNN marně čeká na své diváky

Vojtěch Kristen
16. 01. 2021 • 06:00

KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Cíl je stále v nedohlednu. Taková je ve zkratce situace stanice CNN Prima News po osmi měsících na trhu. Stanici v průměru sleduje půl procenta lidí u obrazovek, většina pořadů dosáhne na sledovanost pouze v řádu nižších desetitisíců.

Lednové počasí a chyby Francouzů. Co s odstupem víme o blackoutu, který ohrozil Evropu?

Jan Kalous
15. 01. 2021 • 18:39

Možná jste si toho nevšimli, což je dobře. Nevšimla si toho v nějaké větší míře ani mnohá naše média, což už tak dobře není. Evropa se minulý pátek ocitla na hraně blackoutu. Je to ve své podstatě příběh o tom, jak nebezpečnou situaci v přenosové soustavě nastartovala Francie, ale zažehnaly ji české jaderné a uhelné elektrárny.