Brutální represe vůči běloruské opozici, které vypukly po loňských zfalšovaných prezidentských volbách, se sice odehrávají v bezprostředním sousedství EU, ale až doposud se v zásadě unijních občanů netýkaly. To se změnilo až s vynuceným přistáním letadla společnosti Ryanair na trase z Atén do Vilniusu a zatčením novináře Ramana Prataseviče.
Zadržení letadla v Minsku je pro EU naprosto bezprecedentní událost. Její závažnost spočívá v tom, že se jednalo o vnitrounijní let v Schengenském prostoru mezi dvěma hlavními městy EU (a mimochodem také dvěma členskými státy NATO) obsluhovaný evropskou leteckou společností, který neměl s Běloruskem nic společného. Došlo tedy k závažnému ohrožení občanů EU, a proto je ostrá reakce a zavedení dodatečných sankcí vůči režimu Alexandra Lukašenka rozhodně na místě.
Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borella, který 8. června vystoupil před Evropským parlamentem, by měly být nové sankce přijaty ještě tento měsíc na setkání ministrů zahraničí. K zavedení přísnějších sankcí vyzval ve své rezoluci z 10. června i samotný Evropský parlament. Rezoluce požaduje rozšíření seznamu osob a organizací, na které se sankce vztahují, zavedení ekonomických a sektorových sankcí namířených proti klíčovým oborům běloruské ekonomiky, jako je zpracování ropy, ale i pozastavení členství Běloruska ve sportovních organizacích a vyřazení z mezinárodních sportovních akcí včetně Olympijských her v Tokiu.
