Skutečná prezidentská volba. Trumpovi odpůrci hrají s poslední kartou, proč jejich vzpoura neuspěje?

Lukáš Pospíšil

19. 12. 2016 • 07:00

Už tolikrát to byla suchá oficialita, která prošla povážlivě skoro bez povšimnutí: 538 lidí se o třetím prosincovém pondělí sejde, aby fakticky vybrali prezidenta USA. Letos má přesto celá událost k rutině daleko: Demokraté – ale i odpůrci Donalda Trumpa v řadách Republikánů – k dnešku upínají poslední naděje a věří, že se jim podaří vyvolat bezprecedentní vzpouru, která by zvolenému prezidentovi USA zkomplikovala nástup do úřadu.

Jestli něco spolehlivě platí o povolební Americe, je to, že žádné překvapení spojené s Donaldem Trumpem není dost velké. Jeho odpůrci jako by si to uvědomovali, a proto přicházejí s odpovídajícím kalibrem. Smělý plán zvrátit prosté počty a zamezit republikánovi usednout v Bílém domě může vyjít jedině dnes. Je to jeden z těch pokusů, které by se zapsaly do dějin.

Volitelé

538 lidí vybraných jejich domovskými stranami, aby zvolili prezidenta USA. Scházejí se v jednotlivých státech a postupně (obyčejně v souladu s výsledky voleb) vyberou prezidenta a viceprezidenta. Jejich hlasy míří do Národního archivu a do Kongresu, který je přepočítá a 6. ledna oznámí vítěze. Inaugurace prezidenta bude 20. ledna.

Pro pochopení situace si ve zkratce připomeňme komplikovaný volební systém v USA. Dvojice kandidátů – tradičně zástupce Demokratů a Republikánů – kteří ustáli dlouhé měsíce kampaně, obří výdaje a vyřazovací souboj v podobě vnitrostranických primárek, nakonec změřila síly v klasickém hlasování, které sledoval celý svět. A jakkoli platí, že „každý hlas se počítá“, to hlavní, o co šlo, bylo několik států, kde výsledek nebyl dopředu jistý. Každý ze států USA má totiž adekvátně ke své velikosti přiřazený počet volitelů a pravidla velí, že vítězný kandidát na daném území bere vše. Všechny volitele.

Byl to právě tento okamžik, kdy se při listopadových volbách začalo ukazovat, že průzkumy favorizovaná demokratka Clintonová neuspěje. Donald Trump v řadě klíčových států dokázal s přehledem uspět, hladce posbíral desítky potřebných volitelů a překročil metu 270, kdy je o vítězi rozhodnuto. Teď ale právě na těchto lidech závisí jeho skutečné zvolení. A jeho odpůrci věří, že Trumpovi dokáží tyto volitele odlákat. Je to velká utopie.

  • Fakt č. 1: Trump v obecném hlasování získal 306 volitelů, Clintonová 232.
  • Fakt č. 2: Aby se výsledek listopadového hlasování změnil, muselo by postoj přehodnotit 37 Trumpových volitelů.
  • Fakt č. 3: Počet těch, kteří deklarovali odhodlání porušit staleté tradice a nerespektovat předchozí výsledky, se počítá na jednotky. A žádné kolektivní diskuze nebo vyjednávání se dopředu nevedou.

Pro Republikány je až na výjimky nemyslitelné podpořit Hillary Clintonovou, jakkoli Trumpa nesnášejí. Ve 29 státech a v hlavním městě Washingtonu je navíc váže zákon, který jim vzpouru proti hlasu Američanů zapovídá. V samotné Ústavě USA ale postup nijak upravený není. Aby toho nebylo málo, odpůrci Trumpa svůj postup komplikují určitou roztříštěností.

Víte, kdo je vítěz?

Ačkoli Trump vyhrál v počtu volitelů, v absolutním součtu mu Clintonová utekla o 2,8 milionu hlasů. Podle průzkumu The Washington Post si přesto 52 procent oslovených Republikánů myslí, že Trump zvítězil i v obecném hlasování. Mezi Demokraty je takových lidí 7 procent.

Proti Trumpovi chce jít třeba texaský republikán Christopher Suprun. Art Sisneros, který se k němu původně přidal, od plánu nakonec ustoupil. Někteří demokraté zase hodlali s posvěcením soudu podpořit jiného republikánského kandidáta s očekáváním, že tak vyvolají vzpouru v táboře svých názorových oponentů. Neuspěli. Jiní usilovali se stejným cílem o to, aby tajné služby otevřely kapitolu „Trumpovy vztahy s Ruskem“.

Tato linka se zpětně ukazuje jako nejzajímavější. O Trumpově budoucnosti se bude rozhodovat ve chvíli, kdy zvolený prezident ukázal valnou část svého budoucího týmu včetně jmen, která nutí nejednoho člověka pozdvihnout obočí. Nechybí mezi nimi ropný boss s vazbami na Rusko nominovaný na vlivnou pozici ministra zahraničí. Volitelé se navíc scházejí v době, kdy tajné služby USA stále explicitněji (za přizvukování Baracka Obamy) ukazují na ovlivňování voleb Ruskem ve prospěch Trumpa.

Ani to ale nemusí nic znamenat, problémem mimochodem je, že kromě Trumpa žádný kandidát Republikánské strany, který by připadal v úvahu, není.

Boj na všech frontách

Dalším pokusem, jak Trumpovo vítězství zvrátit, byla kampaň za zpětné přepočítání hlasů ve třech státech USA, kterou podpořil i tým H. Clintonové. Revizi ale buď zamítly soudy nebo Trumpovo vítězství potvrdila.

Připusťme přesto, že po staletí respektované pořádky přestanou platit a hlasování volitelů se dnes zapíše do historie. Měli by Trumpovi odpůrci vyhráno? Absolutně ne. Pokud dnes ani jeden z kandidátů nezíská nadpoloviční počet hlasů, dostane se ke slovu republikánský Kongres (jako v letech 1800,1824 a 1836). Pokud by patová situace nastala i tam a nepodařilo se ji do termínu inaugurace (20. ledna) vyřešit, chopí se úřadu zvolený viceprezident. V krajním případě šéf Sněmovny reprezentantů, což se ale ještě nestalo.

Dalším okamžikem k zamyšlení je, co by se dělo, kdyby volitelé výsledek obecného hlasování skutečně zvrátili. Amerika je po vyhrocené kampani a volbách rozdělená, část veřejnosti prochází deziluzí a stále víc se přiklání k vidění světa, jak ho prezentují hlasy znějící donedávna jen na okraji společnosti. Fenomén „fake news“ při volbách ukázal, že pro některé Američany je realita a její formování tisíce kilometrů daleko v kancelářích ve Washingtonu nebo New Yorku zkrátka málo přesvědčivá. Trumpa kromě toho otevřeně podpořily i nacionalistické a militantní skupiny. Nelze čekat, že by se tito Američané spokojili se zásahem „nějakých volitelů“.

Hledisek, vlivů ale i pojistek je zkrátka celá řada. I kdyby dnes rebelie záhadně uspěla, bude nejspíš mít krátkého trvání.

SDÍLET