Slavná matematička, která podlehla rakovině, by měla radost: dcera získá íránské občanství

Pavel Novotný

Jistě desítky tisíc dětí ze smíšených manželství snad získají íránské občanství a tím přístup ke zdravotní péči a vzdělání. Dosud mají na státní příslušnost právo jen potomci íránských otců. Teheránský parlament normu změnil i v reakci na smrt proslulé matematičky Marjam Mírzácháníové, která pro svou dceru neúspěšně žádala íránské občanství. Manželem vědkyně a otcem dívky je český teoretický informatik Jan Vondrák. Zákon ještě musí schválit íránská Rada dohlížitelů.

Její předčasnou smrt v roce 2017 zaznamenal celý svět, nejen ten vědecký. Marjam Mírzácháníová byla první ženou, která kdy získala Fieldsovou medailí, tedy nejprestižnější matematické ocenění. Stala se rovněž první takto vyznamenanou osobou íránského původu. Když předloni v pouhých čtyřiceti letech podlehla rakovině, její fotografii zveřejnila i teheránské deníky. Šlo o malou revoluci: poprvé v dějinách teokracie zveřejnila média snímek Íránky s odhalenými vlasy. Jejich zakrývání na veřejnosti jinak Peršankám přikazuje nikoli tradice, ale přímo zákon.

Smutná událost ovšem nepřímo přispěla ke změně, která ulehčí život desetitisícům dětí stejně jako jejich matkám: přiměla íránské poslance hlasovat pro změnu zákona o občanství. Podle dosavadních pravidel mají na státní příslušnost automaticky právo jen potomci perských otců, nikoli matek, které žijí v manželství s cizincem. Ihned po skonu globálně uznávané matematičky přišlo šest desítek poslanců s návrhem na změnu. Marjam Mírzácháníová totiž podle Rádia Farda hned několikrát usilovala o to, aby její nezletilá dcera obdržela íránské občanství. Případem slavné badatelky působící na americké Stanfordově univerzita argumentoval pro novou normu i íránský viceprezident Esháq Džahángírí.

Do Teheránu dorazil muzikál Bídníci. Ženy hrají v parukách, diváci přesto tleskají vestoje

sinfin.digital