Dál pomáhat Ukrajině? Podpora mezi Čechy slábne rychleji než ve většině EU. K panice však (zatím) není důvod

Zahraniční politika obvykle mezi běžnými voliči nerezonuje. Ruská invaze na Ukrajinu je však událostí s tak širokým dopadem, že jde o jedno z hlavních témat veřejné debaty napříč státy EU. V případě války na Ukrajině však nejde jen o samotný zájem občanů o dění. Bez mezinárodní vojenské i ekonomické podpory by Ukrajina již Rusku podlehla. A bez pokračující podpory se Ukrajině jen stěží může podařit získat zpět Ruskem okupovaná území.

Politici sice obvykle mají poměrně velkou volnost v otázkách zahraniční politiky, bylo by však chybou si představovat, že vlády mohou dlouhodobě zcela ignorovat nálady voličů. Mělo by nás proto zajímat, jak se vyvíjí veřejná podpora stran vojenské a ekonomické pomoci Ukrajině, nejen u nás, ale i napříč dalšími evropskými zeměmi.

V tomto ohledu můžeme využít srovnání dvou výzkumů Eurobarometru z loňského dubnalistopadu, které zahrnovaly i několik identických otázek vztahujících se k pomoci Ukrajině. A lze díky nim ukázat jednak míru poklesu veřejné podpory a jednak variabilitu v pohledu jednotlivých států.

Tři velké otázky

Eurobarometry zkoumaly řadu otázek, nicméně nás budou (i s ohledem na omezení délky textu) zajímat právě tři – a to deklarovaná podpora:

  • Ekonomickým sankcím proti Rusku,
  • Finanční pomoci Ukrajině,
  • Vojenské pomoci Ukrajině.

Přitom otázky se týkají souhlasu s danými politikami obecně. Nejsou formulovány směrem k možnostem konkrétních evropských zemí.

Tyto tři politiky se pochopitelně liší co do významu. Ekonomické sankce mají nejmenší přímý dopad na vývoj konfliktu. Naopak vojenská pomoc Ukrajině je pochopitelně nejvýznamnější s ohledem na současný stav a budoucí výsledek konfliktu. Finanční pomoc vládě v Kyjevě je pak významným a často přehlíženým dlouhodobým nástrojem k udržení životaschopné Ukrajiny (nemluvě o významu pro poválečnou rekonstrukci země).

Kofroň: Známé neznámé pro další měsíce války na Ukrajině. Co je pro obě strany životně důležité a v čem se mýlíme, když je řeč o Rusku?

Primárně nás bude zajímat, jak moc poklesla, nebo narostla podpora pro tyto tři politiky, případně, kam jako Česko v evropském srovnání patříme.

Než se posuneme k vlastním otázkám, je dobré zmínit, že se níže zaměřujeme jen na souhrnnou podporu politikám. Ta je definovaná jako součet odpovědí „plně souhlasím“ a „spíše souhlasím“ s danou politikou. Neřešíme tedy ty, kteří se neumí rozhodnout (jde o stabilně nízká procenta). I díky tomu lze říci, že pokles podpory je do značné míry symetricky „překlopen“ do odmítání dané politiky.

sinfin.digital