Evropa to odnese nejvíc. Covid, inflace a válka ji stáhnou dolů na řadu let. Investoři, zaměřte se na Asii, technologie a ESG, říká profesor Sumit Agarwal

Jan Růžička

Ekonomika je dnes sexy téma nejen na Wall Street, ale i v hospodě. Řeší se inflace, akcie, bitcoin a krypto obecně. Navíc se potýkáme s důsledky covidu, potížemi v globálních dodavatelských řetězcích a máme za sebou bezprecedentní závody v tištění peněz. Všechno jsou to velká témata, před kterými není úniku. Profesor Sumit Agarwal je těžká váha byznysu. Dnes žije v Singapuru, za prezidenta Bushe mladšího byl seniorním ekonomem Fedu, v Bank of America pak řídil portfolio větší než český státní rozpočet. O všem výše zmíněném s ním mluvil Jan Růžička.

Vzhledem k tvému působení ve Fedu a v Bank of America nejspíš nemůžeme náš rozhovor začít ničím jiným než „makrem“. Jaký je tvůj pohled na stav světové ekonomiky?

Je to zvíře, které má mnoho podob a hodně obličejů. Hodně z nich jsi už zmínil a já přidám pár dalších: Je tu válka mezi Ruskem a Ukrajinou, velká volatilita na akciových trzích, cena ropy a vývoj na trhu s nemovitostmi v mnoha zemích. A také ceny potravin. Mnoho z těchto makro ukazatelů je hodně znepokojivých.

A jak to vidím já? Myslím, že inflace s námi bude ještě dlouho. Myslím si to dlouhodobě, a to i když to ve Fedu a v centrálním bankovnictví bylo hodně nepopulární. Všichni věřili, že inflace je jen přechodná a že ve chvíli, kdy za půl roku poleví napětí v dodavatelských řetězcích a ekonomiky se rozjedou, tak prostě pomine.

Ty máš jiný názor…

Ano. Jejich očekávání bylo možné brát vážně před rusko-ukrajinskou krizí. Válka je ale tady. A když ji spojíme s cenami komodit, tak je jasné, že s námi inflace zůstane mnohem déle. Další problém je, že hodně lidí na trzích – hlavně retail investorů – ji vůbec nebere vážně. Chápe ji jako nějaký izolovaný faktor.

Co bys těmhle malým investorům poradil?

Hodně lidí spoléhá na kryptoměny. Ale já je považuji za hodně problémovou investici. Samozřejmě do nich peníze uložit můžete, ale myslím, že jsme se přesvědčili, že jako uchovatel hodnoty nebo alternativní investiční nástroj, který by nás mohl uchránit před inflací, není krypto spolehlivé. Co nám tedy zbývá? Nemovitosti a zlato. Jejich ceny ovšem stoupají také… Je smutné, že všechny tyto potíže v makru a na trzích nejvíc zasáhnou lidi ze středních a nižších příjmových tříd, protože vyšší třídy si s inflací poradí mnohem lépe než všichni ostatní.

Zmíním ještě jeden faktor: nezaměstnanost. Její míra je teď velmi nízká a zároveň nejsou lidé. Mnoho firem se neprobudilo dost rychle, mnoho lidí změnilo odvětví, mnoho se jich do práce vůbec nevrátilo. Nechtěli. Všechno tohle ještě zvyšuje tlak na nabídku. Proč? Protože dva roky potlačená poptávka po cestování, gastronomii či nakupování se znovu naplno rozjela. Peníze jsou tu, ochota utrácet je tu, ale není zboží a nejsou lidé. Už teď vidíme celosvětový nedostatek především luxusního zboží od aut přes hodinky až po kabelky – na co si jen vzpomenete. A stejně tak je nedostatečná nabídka v oblasti cestování.

Jak to myslíš?

Když teď půjdu na letiště v Singapuru, není, kdo by mě obsloužil. Od check-inu přes odbavení zavazadel. Zaměstnavatelé kvůli tomu musí přeplácet, nezaměstnanost bude dále klesat, peníze potečou do ekonomiky a zároveň ceny budou stoupat. Spotřebitelé budou nespokojení, že ekonomika nabírá obrátky a ceny rostou. Ve finále tu bude tlak na centrální banky, aby s tím něco udělaly. Ty budou mnohdy váhat v obavě, že když zakročí příliš tvrdě, zaškrtí hospodářský růst.

Ve Spojených státech, a hlavně v Evropě včetně Česka centrální banky zvyšují sazby. Hodně se o tom diskutuje. Co bys teď jako bývalý ekonom Fedu poradil jeho předsedovi Jeromu Powellovi?

Sazby teď zvyšují všichni, mnoho centrálních bank je chce zvednout přibližně o 2 %. Larry Summers a další ekonomové ale říkají – a já bych se pod to podepsal –, že se sazby asi budou muset zvýšit mnohem víc a opakovaně. Možná až o 4 %.

Co by to znamenalo pro růst?

Všechno má svá pro a proti. Když jsem byl ve Fedu tak jsme v letech 2007–2008 řešili hodně podobná témata. Potíž ale je, že ať teď centrální banky udělají cokoli, budou mezi Skyllou a Charybdou. Řekněme například, že zvednou sazby o 4 %, pokud opravdu chcete řešit inflaci, musíte na to takhle razantně. To ale bude mít významné dopady na úrokové sazby, hypotéky, podnikatelské úvěry s proměnlivou sazbou. A to pak zpětně ovlivní hospodářský růst. Nezávidím jim a vlastně jim fandím. Žádné bezbolestné recepty nemáme. Proto říkám, že to, co teď Fed dělá, může být správné. Banky by možná měly víc usilovat o snížení inflace, ale neměl by nutně zvedat úrokové sazby rychleji.

Když se řekne zvyšování sazeb, politici se vždycky orosí. Sám jsi pár důvodů, proč to tak je, před chvílí zmínil…

Tohle téma vyvolává napětí i mezi centrálními bankéři. Sami si uvědomují, že když budou při zvyšování sazeb příliš tvrdí, hospodářský růst tím zbrzdí. Navíc uplynulé tři roky prováděli kvantitativní uvolňování (QE) – všechno to měnové a fiskální uvolňování –, a teď by najednou řekli, že s tím je konec a zařazují zpátečku.

Znamenalo by to, že spousta peněz investovaných do povzbuzení ekonomik, byla úplně zbytečná. Takže si myslím, že bychom neměli říkat, co centrální banky mají nebo nemají dělat, ale měli bychom je nechat dělat jejich práci. Trochu důvěřovat a počkat, jak se to vyvine. Možná, že až se vzpamatují dodavatelské řetězce, všechno se zlepší. Byli jsme svědky růstu cen ropy, ale ty zase klesly.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Proč je Evropa odsouzena k rokům v krizi?
  • Co čeká Čínu a má na to být velmocí?
  • Jak si nezničit planetu a co nás to bude stát?
  • Dočkáme se časů, kdy se bude měřit uhlíková stopa každého z nás?
  • Proč jsou Asiaté napřed?
sinfin.digital