Bylo by naivní si myslet, že se Tálibán skloní před požadavky Západu. Dohoda z Osla ale může zabránit nejhoršímu

Bylo by naivní se domnívat, že vůdcové Tálibánu, kteří čtvrtstoletí válčili se svými oponenty, dvě dekády čelili nejsilnější armádě světa a osobně přestáli i řadu bombových útoků, se nyní skloní před ultimativními požadavky Západu, jakkoliv se nám zdají žádoucí a oprávněné.

Fotografie usmívajících se Tálibánců, kteří v komfortu soukromého tryskáče (nejspíše placeného norskou vládou), zamířili v neděli na jednání do Oslo (na úvodní fotce k článku), vyvolaly pozdvižení. Členem delegace, vedené tálibánským ministrem zahraničí, je podle informací z médií také přední představitel Hakkáního sítě, která po léta řídila útoky i na civilisty v zemi. To pochopitelně oprávněně vyvolává kritiku zejména ze strany Afghánců v exilu a lidskoprávních organizací, která by ale neměla zcela vytěsnit ze zřetele zásadní důležitost tohoto setkání.

Jednání v Oslu

Jednání v Oslu ostatně nejsou prvním podobným setkáním s „ďáblem“, jak některé bulvárněji laděné titulky naznačují. Od roku 2018 v katarském Dauhá probíhala mírová jednání USA a Tálibánu a Mike Pompeo na pokyn Donalda Trumpa nakonec podepsal s Táliby „mírovou dohodu“, jak se poněkud nepatřičně a vzletně nazývalo písemné stvrzení rychlého stažení americké armády ze země.

Není asi na místě tepat nyní někoho za to, že jedná s faktickými vládci země, v níž Západ (a zejména Američané) vedl krvavou, nákladnou a neúspěšnou válku a do níž leckdy naprosto chybným způsobem investoval ne stovky miliard, ale řádově biliony dolarů. A vedle některých nepochybných zlepšení a rozvoje, také vytvořil ekonomiku a společnost fatálně závislou na cizích dolarech jako opiu.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Co si od jednání v Oslu slibuje Západ?
  • Jak to teď vypadá v Afghánistánu?
  • A proč by USA měly uvolnit peníze, které patří afghánské vládě?
sinfin.digital