Americký prezident Donald Trump v úterý vypověděl tzv. jadernou smlouvu s Íránem. Co to znamená pro blízkovýchodní region? A pro americké vztahy s evropskými spojenci? Nabízíme odpovědi na základní otázky spojené s dalším radikálním jednostranným krokem šéfa Bílého domu.
O co v dohodě šlo?
Západ v minulosti tvrdil, že Írán vyvíjí atomovou zbraň. To Teherán odmítal s tím, že jeho atomový program slouží výhradě mírovým účelům. Mezinárodní dohoda, kterou v červenci 2015 vedle Íránu podepsali i stálí členové Rady bezpečnosti OSN (USA, Francie, Británie, Čína, Rusko) plus Německo a EU, měla pochyby odstranit.
Írán se v dohodě – známé i pod anglickou zkratkou JCPOA – zavázal o dvě třetiny snížit počet centrifug na obohacování uranu a zavřít některé z výzkumných center. Podle dohody snížil zásoby obohaceného uranu a umožňoval mezinárodním inspektorům přístup k jaderným zařízením. Výměnou za to se dočkal odvolání tvrdých hospodářských i jiných sankcí uvalených Západem.
Nynější americký prezident Donald Trump už během předvolební kampaně dohodu napadal s tím, že je špatná a naprosto neplní účel. Jeho předchůdce Barack Obama, kterému byla dohoda připisována coby jeden z největších úspěchů jeho zahraniční politiky, na Trumpův aktuální krok reagoval slovy o „velké chybě“.
