Útočník, vítěz a vizionářka. V Německu vrcholí předvolební boj a ve hře je mnoho

Zuzana Lizcová

Volby v Německu jsou téměř nadosah a politici zesílili úsilí v oslovení dosud nerozhodnutých voličů. Ať budou Němci hlasovat jakkoliv, povolební matematika bude zajímavá, zatím to totiž vypadá, že nebude možné sestavit koalici z méně než tří stran. Předvolební situaci v Německu analyzoval Karel Barták.

Kdo povede příští německou vládu? Automatická odpověď poslední doby zněla: Angela Merkelová. V politice našich sousedů ale fouká nový vítr. Kancléřka, která v čele kabinetu stála bezmála 16 let, odchází. Na její místo se tlačí tři celkem vyrovnaní kandidáti – předsedkyně Zelených Annalena Baerbocková, šéf křesťanských demokratů (CDU/CSU) Armin Laschet a Olaf Scholz z levicové SPD, na nějž by si ještě na jaře nikdo nevsadil ani pětník. Podle průzkumů právě on momentálně vede, přízeň voličů ale zůstává vrtkavá. Asi třetina Němců stále ještě neví, komu 26. září hodí svůj hlas. A jasno nemají mnozí ani po druhé debatě kancléřských kandidátů, která proběhla v neděli večer.

Největšímu tlaku před ní bezpochyby čelil Armin Laschet, dosavadní premiér nejlidnatější spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. Jím vedené CDU/CSU poklesly podle průzkumu DeutschlandTrend od února celostátní preference ze 36 na 20 procent a pokud by se kancléř volil přímo, hlasovala by pro Lascheta pouhá šestina voličů. Pro kandidáta dlouhodobě nejsilnější strany, která ve spolkové republice vládla po většinu poválečných desetiletí, jsou to opravdu tristní čísla. Podle mnohých, včetně jeho bavorského kolegy a konkurenta Markuse Södera z CSU, měl Laschet právě o uplynulém víkendu poslední šanci nepříznivý trend zvrátit. To se ale podle všeho nepovedlo.

Odcházení Angely Merkelové. Evropě přinesla stabilitu, ale i stagnaci

Ne že by se Laschet nesnažil. Hned v úvodu hodinu a půl dlouhé diskuse, kterou v neděli večer německým voličům nabídly veřejnoprávní televizní stanice ARD a ZDF, moderátoři nadhodili téma budoucích vládních konstelací. Laschet se do svých konkurentů (hlavně Scholze) ostře opřel. Jednou z karet, kterou momentálně CSU/CSU hraje, je strašení možnou rudo-rudo-zelenou koalicí. V ní by kromě Zelených a SPD zasedla i částečně postkomunistická Levice, která namátkou požaduje masivní zvýšení daní a zpochybňuje členství Německa v NATO. Nutno dodat, že na část voličů tato argumentace zabírá a Scholz ani Baerbocková spolupráci s Levicí nevylučují. Ani tak to ale na zásadní průlom pro Lascheta nevypadá.

sinfin.digital