V Indii vzplály vášně kvůli novému zákonu o občanství. Podle kritiků diskriminuje muslimy

HalfPageAd-1

Pavel Novotný

16. 12. 2019 • 20:32

Pět dní trvají pouliční protesty proti novému indickému zákonu o občanství, který podle jeho kritiků diskriminuje muslimy. Demonstrace ovšem dnes nabraly na intenzitě poté, co policisté vyzbrojení slzným plynem a obušky v neděli vnikli na půdu dvou univerzit a vyhnali odtud stávkující studenty. Zřejmě až stovku žáků přitom zranili. Obě vysoké školy jsou sice navštěvovány muslimskými studenty, na jejich podporu ale už vystoupili jejich kolegové z jiných univerzit po celé Indii.

Mobile-rectangle-3

Terčem zásahu se stali studenti dvou významných škol ze severu Indie. Obě jsou sice určeny muslimům, rozhodně ale nejde o náboženské školy – učí se zde třeba také IT, technické obory či medicína.

Žáci obou institucí vystoupili proti novému indickému zákonu, který podle nich diskriminuje muslimy. Norma navrhuje, aby na indické občanství měli přednostně právo ti nelegální imigranti, kteří nejsou muslimové. Řeč je o příchozích z nedalekých, kulturně i historicky příbuzných zemí, tedy Bangladéše, Pákistánu a Afghánistánu, které jsou většinově muslimské. Šanci tak dostanou tamní hinduisté, sikhové, buddhisté, džinisté i křesťané, nikoli ovšem Mohamedovi následovníci. I kdyby doma byli z nejrůznějších důvodů perzekvováni.

Na protest proti zásahu indické policie se dnes k muslimským kolegům přidali studenti z celého subkontinentu. Do ulic vyšli také lidé v Kalkatě, Bombaji, Hajdarábádu a na severovýchodě země. Ve státě Ásám při nepokojích dokonce šest lidí zahynulo, alespoň podle stanice Al-Džazíra. Celou třetinu obyvatel totiž v tomto regionu představují muslimové, což vede k napětí mezi nimi a hinduisty, respektive původními obyvateli různého vyznání.

Do protestů se zapojili již i politici, či spíše političky. Prijanka, dcera někdejšího premiéra Rádžíva Gandhího a vysoká představitelka opozičního Indického národního kongresu, se k demonstrujícím připojila osobně. „Tato vláda pošlapala práva mladých této země,“ píše se ve stranickém prohlášení. Slyšet je také premiérka svazového státu Západní Bengálsko Mamata Banerdžíová, která pohrozila, že zákon projde jen přes její mrtvolu. „Mohou naší vládu odvolat, stejně se nevzdáme,“ uvedla podle listu Hindustan Times šéfka vlády, která se sama identifikuje jako hinduistka. A řídí stát, který má přes 90 milionu obyvatel, z nichž více než čtvrtinu (27 %) tvoří muslimové.

Oč vlastně v úpravě zákoně jde? Podle starého znění museli ilegální imigranti – pokud tedy nebyli ve vězení nebo deportováni – žít v zemi nejméně 11 roků, aby dostali šanci získat občanství. Nezávisle na své víře. Teď by nemuslimové měli být zvýhodněni a úřadům (kromě jiných úlev) postačí, aby v Indii pobývali šest let. „Žádný Ind se tohoto zákona nemusí bát. Podali jsme pouze pomocnou ruku těm, kteří doma léta čelí perzekuci a nemohou jít jinam než do Indie,“ brání se podle stanice BBC hinduisticko-nacionalistický premiér Nárendra Módí z vládnoucí Indické lidové strany (BJP).

Kritici nové normy ovšem tvrdí, že spravedlnost dle ústavy sekulární republiky nesmí v případě občanství zvýhodňovat kohokoli na základě vyznání. Podle právníka Gautama Bhatii, kterého cituje BBC, jde o snahu „jasně a výslovně zakotvit náboženskou diskriminaci“ do indických zákonů. Jiní odpůrci nové úpravy konstatují, že pokud jde vážně o ochranu minorit, měla by se týkat i znevýhodněných skupin uvnitř islámu. Pomoc by si podle nich zasloužili třeba pákistánští následovníci heterodoxní společnosti Ahmadíja nebo sunnitští Rohingové, kteří jsou pro svůj etnický původ i víru vyháněni z převážně buddhistické Barmy.

Nicméně, hinduističtí nacionalisté letos jednoznačně vyhráli parlamentní volby a jakkoli v případě této konkrétní zákonodárné iniciativy odmítají náboženskou motivaci, práva menšin umenšují dlouhodobě. Letos v srpnu například porušil letité tabu Módí a odebral převážně muslimskému Kašmíru autonomii, čímž vyvolal v regionu rozsáhlé nepokoje. Podle sčítání z roku 2011 činí hinduisté zhruba čtyři pětiny obyvatel. Stoupenců islámu je pak odhadem 15 procent. Zbytek tvoří křesťané (2,3 %), sikhové (1,72 %) a další. Sám premiér Módí je dosud členem militantního Národního svazu dobrovolníků (RSS), který byl předchozí indickou vládou třikrát dočasně zakázán – naposledy v roce 1992, kdy hinduističtí extremisté strhli Báburovu mešitu v Ajódhji.

SDÍLET

Billboard-bottom-1