Konflikt na Ukrajině ukázal nejen nezlomnost Ukrajinců, ale i důležitost rozdělení společnosti na muže a ženy, říká americký sociolog Mark Regnerus. Tohoto faktu si je podle něj dobře vědom i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Z mého pohledu sociologa je fascinující pozorovat, jak Zelenskyj vydal nařízení, které zakazuje mužům od osmnácti do šedesáti let opustit zemi, a v případě nutnosti být připraveni za ni bojovat. Ukázalo se, že i v dnešní době hraje zásadní roli rozdělení společnosti na muže a ženy, obzvláště v krizových situacích,“ říká Regnerus, který do Česka dorazil na pozvání Asociace pro rodinu.
Podle Regneruse je Zelenskyj ukázkovým příkladem pozitivní maskulinity a vůdcovství. „Muži prostě potřebují inspiraci k tomu, aby udělali, co udělat mohou, ale možná by to sami od sebe neudělali. A na Ukrajině jasně vidíme, že tu vůdčí roli někoho, kdo inspiruje, sehrává prezident Zelenskyj,“ dodává profesor univerzity v texaském Austinu.
Ve svých studiích se zabýváte převážně otázkami rodiny a jejího postavení ve společnosti. Už déle než měsíc zuří válka na Ukrajině, která mimo jiné miliony rodin rozdělila – mnoho žen s dětmi ze země odešlo, navíc řada manželů, ale i manželek a bohužel i dětí již ve válce přišla o život. Jaké dopady by tato extrémní situace mohla mít na Ukrajince?
To je vzhledem k okolnostem takřka nemožné předpovídat. Hodně to záleží na tom, co se stane, až válka skončí. Vezměte si, že ještě před pár týdny to vypadalo, že to bude rychlá válka a Rusko Ukrajinu obsadí. Ukrajinci ale projevili neuvěřitelnou vůli vzdorovat a odolávají, za což jsem osobně velmi rád. Ale co se stane dál a jak to celé skončí, je doopravdy nejisté. Z mého pohledu sociologa je fascinující pozorovat, jak ukrajinský prezident Zelenskyj vydal nařízení, které zakazuje mužům od osmnácti do šedesáti let opustit zemi a v případě nutnosti být připraveni za ni bojovat. Ukázalo se na tom totiž, že i v dnešní době hraje zásadní roli rozdělení společnosti na muže a ženy, obzvláště v krizových situacích.
V jakém slova smyslu?
V obecné rovině to dává naprostý smysl, individuální optikou kdo ví. Ženám navíc nikdo nepřikázal Ukrajinu opustit a některé se i přidaly k dobrovolnické obraně, a co si budeme nalhávat, mezi ženami je mnoho těch, které jsou schopné bojovat i objektivně lépe než mnozí muži, co strávili posledních dvacet let vysedáváním u televize. Nicméně politická rozhodnutí tu individuální rovinu neřeší, což je z mého pohledu rozumné. I kvůli tomu, že ženy s dětmi mohou v zemi zůstat, vidíme, kolik velmi těžkých a bolestných rozhodnutí musely učinit ty, které odešly a dobrovolně tak došlo k rozdělení rodin, kde každý něco chrání – muži svou vlast a ženy své děti, což není příliš srovnatelné, ale za obojím je ušlechtilý cíl. Ukazuje se na tom i to, že rodina je pro oba přístupy důležitá, protože i ti muži ve zbrani chrání své rodiny před hrozbou, zatímco ženy se s dětmi stěhují do cizí země, aby zvýšily šance svých potomků na přežití. To vše s vědomím, že budoucnost je nejistá.
Jaké jsou tedy dopady na takto rozdělené rodiny?
V prvé řadě nikdo neví, jaký bude jejich další osud. Zda se vůbec ještě setkají, zda to bude v cizí zemi, nebo na Ukrajině. A to jsou velmi znepokojivé myšlenky. Jak muži, tak ženy každou noc usínají s tím, že neví, jak je na tom jejich protějšek a zda se ještě někdy shledají. Na člověka to vyvíjí velký tlak a je to břemeno, které s sebou nese. Vezměte si, že my jako Západ jsme dlouhodobě žili v nějakém napětí a to žádná válka nebyla. Tématu jsem nedávno věnoval jeden článek.
Co jste v něm psal?
Pochválil jsem prezidenta Zelenského, že ten rozdíl mezi muži a ženami vnímá v kontextu přežití vlastní populace. Můžeme se na to, že ženám s dětmi se umožní odejít, dívat tak, že jsou pro přežití důležitější, což je ve své podstatě pravda, pakliže uplatníme optiku evoluční psychologie.
Je to podobné jako v případě námořních katastrof, kde rovněž platí, že první jsou evakuovány na záchranné čluny právě ženy a děti?
V minulosti jsem na toto téma četl nesmírně zajímavou studii. Ve zkratce došla k závěru, že jsou to jisté vůdcovské schopnosti, které zabraňují tomu, aby muži nejednali každý na vlastní pěst a sami za sebe na úkor žen a dětí. Obecně si myslíme, že muži budou přirozeně v podobných situacích sami od sebe upřednostňovat zájmy žen a dětí, ale není to tak jednoduché. V každém se v krizové situaci odehrává vnitřní souboj zda bojovat, nebo utéct, zda zachránit ostatní, nebo sám sebe. Jistě mnoho mužů onen přirozený impuls k ochraně žen a dětí v sobě mít bude, ale ne všichni. A je to právě vůdcovství, které to dokáže probudit v naprosté většině. Na oné potápějící se lodi je to kapitán, který uplatní svou autoritu. Muži prostě potřebují inspiraci k tomu, aby udělali, co udělat mohou, ale možná by to sami od sebe neudělali. A na Ukrajině jasně vidíme, že tu vůdčí roli někoho, kdo inspiruje, sehrává prezident Zelenskyj.
Válka na Ukrajině jasně ukazuje, že když nastane konflikt, celá genderová ideologie jako by zmizela.
