Velké problémy ve velké Číně. Investoři stahují peníze ze země rekordním tempem

Michal Půr

07. 12. 2016 • 16:02

Číně se nedaří zastavit odliv peněz ze země, které si stahují zahraniční firmy. Místní měna juan se tak ocitla pod největším tlakem za posledních pět let. V kombinaci s pomalejším růstem ekonomiky se jedná o koktejl, který zemi může dostat do velkých problémů, shodují se ekonomové a investiční banky napříč celým světem.

Čínská centrální banka se snaží prudkému oslabování juanu bránit prostřednictvím výprodeje dolarů ze svých rezerv. Ty se přitom ztenčily za poslední měsíc o zhruba 70 miliard dolarů a klesly až na 3,05 bilionu dolarů, což je nejnižší úroveň od roku 2011. Podle analytiků se zásoby tenčí dvakrát rychleji, než čekal trh. K současné situaci bezpochyby přispěly i výroky nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který Čínu opakovaně označil za „manipulátora“ s vlastní měnou a není zdaleka nemožné, že mezi USA a Čínou se schyluje k obchodní válce.

Za výprodejem dolarů z čínských rezerv stojí jednoduchá logika. S tím jak klesá hodnota juanu, rostou náklady na správu čínského dluhu, který je z velké části právě v dolarech. Čínský dluh je v současnosti na úrovni 280 procent HDP, přičemž v roce 2008 představoval 150 procent HDP. „V jádru všech problémů se nachází snaha státu i nadále podporovat státem vlastněné společnosti včetně oceláren či těžebních společností. Boom na trhu s bydlením je už dlouho neudržitelný, místní vlády ale i přesto pokračují v kupení dluhů. V bankách se hromadí špatné úvěry, zombie společnosti ale nebankrotují,“ cituje internetový server Patria.cz investičního bankéře Williama Rhodese.

Slábnoucí juan zesiluje odliv peněz zahraničních investorů ze země. A to do takové míry, že Čína větší transakce schvaluje. To sice dělala i v minulosti, ale v současnosti se množí zprávy, že některé převody finančních prostředků neschválila. Podle deníku Financial Times se to týká především firem, které sídlí v Šanghaji, komerčním centru země. Tamní regulátoři schvalují všechny převody nad pět milionů dolarů. Pokud to neumožní, je ohrožená nejen výplata dividend zahraničních vlastníků, ale například i splátka některých úvěrů, které si firmy vzaly na podnikání v Číně.

Hospodářské komory Evropské unie a Spojených států už začaly proti kapitálovým omezením protestovat. „Mám obavy, jaké bude mít dopad tato zátěž na naše členské firmy. Pokud jde o schopnost převádět peníze do zahraničí,“ uvedl šéf Americké obchodní komory v Číně James Zimmerman. Ten je zatím jedním z mála představitelů byznysu, který o problémech v Číně mluví veřejně. Ostatní se vyjadřují mimo záznam.

Omezení převodu peněz ale zřejmě nejsou poslední regulací z čínské strany. Peking už zavedl i omezení pro dovoz zlata a plánuje zavedení restrikcí v případě fúzí a akvizic. Cíl je stejný. Zastavit úprk investorů z Číny.

 

 

SDÍLET