ANALÝZA ERIKA SIEGLA | Peking začíná uplatňovat co nejširší ekonomický bojkot Litvy. Jak daleko až zajde, záleží nyní také na razanci obranné reakce Evropské unie.
Vzájemné napětí bublá už od léta, kdy Vilnius oznámil otevření diplomatického zastoupení Tchaj-wanu a aktivněji rozvíjí spolupráci s ostrovní demokracií. Čína nyní v odvetě nejenže Litvu „vymazala“ ze svého celního kódu, a fakticky tak znemožňuje veškeré její dovozy, ale také vyvíjí tlak na řadu velkých firem a investorů. Podle informací zveřejněných mimo jiné agenturou Reuters čínská vláda požaduje, aby si vybrali, zda chtějí dělat obchod s Čínou, nebo pobaltskou zemí.
Uplatnění těchto takzvaných sekundárních sankcí už léta známe například z amerického postupu vůči Íránu. Pokus o jejich uvalení ze strany stále asertivnější Číny vůči členské zemi Evropské unie je však bezprecedentní a dokládá její mocenské manýry a stále větší sebevědomí. Podle náměstka litevského ministra zahraničí Mantase Adomanise „Čína vysílá vzkazy nadnárodním korporacím, že pokud budou používat subdodávky z Litvy, nebudou moct prodávat na čínském trhu nebo odtamtud získat zboží“. Šéf místní průmyslové komory také uvedl, že několik firem včetně jedné velké evropské se již tomuto tlaku podvolilo a zrušilo objednávky.
Podobná zkušenost
Jak důsledně a agresivně Čína v tomto tlaku bude postupovat, záleží nyní i na postoji celé Evropské unie, zda si to nechá líbit a Litvu bude bránit jen rétoricky, nebo bude se svou členskou zemí skutečně solidární, jak Litevci apelují. Problém je v tom, že EU zvyklá spíše na velké obchodní spory o cla a netarifní bariéry musí nástroje cílené odvety teprve dohodnout. A to v případě silné Číny nebude snadné.
Podle Pekingu je „šokujícím precedentem“ to, nový zastupitelský úřad v Litvě se nazývá explicitně „Tchaj-wanský zastupitelský úřad“, nikoliv méně dráždivým názvem „zastoupení Tchaj-peje“. Tedy přímo názvem země, jejíž nezávislost neuznávají ani ostatní státy, které jako Česko takové vztahy s Tchaj-wanem udržují.
