V neděli proběhne v Izraeli jedno z nejdramatičtějších hlasování za posledních několik dekád. Koalice složená z osmi stran se bude snažit získat v parlamentu většinu nutnou pro sestavení vlády, v níž by po 12 letech již neměl figurovat dlouholetý hegemon izraelské politické scény a současný premiér Benjamin Netanjahu. Ten se však nechce vzdát svého mandátu lacino. Opojen mocí a pod hrozbou vězení si snaží udržet své postavení zuby nehty, k čemuž mu zbývá už jen jediná cesta, totiž rozvrátit koalici. Blíží se vyhasnutí Netanjahuovy politické kariéry? A jak vůbec vypadala? Pojďme si společně projít jeho vzestupy a pády, protože tento týden může být tím posledním v jeho politické kariéře.
Začátky v armádě
Benjamin Netanjahu strávil své dětství v Izraeli a ve Spojených státech. Jeho otec byl profesorem hebrejských dějin na prestižní Cornellově univerzitě ve státě New York. V osmnácti letech se vrátil do Izraele, aby zde vykonal vojenskou službu. V armádě nakonec zůstal pět let, vypracoval se až k hodnosti kapitána zvláštních jednotek Sajeret Matkal. Během své vojenské kariéry se zúčastnil mnoha konfliktů a speciálních operací. Tou nejznámější zůstává operace Izotop, v níž izraelské komando osvobodilo rukojmí z letadla uneseného palestinskými teroristy. Během tohoto zásahu byl Netanjahu raněn.
Vojenské období má pro Netanjahuovu politickou kariéru velký význam. On a jeho dva bratři se osvědčili jako elitní vojáci, schopni úspěšně splnit i ty nejobtížnější úkoly. Věhlas rodu Netanjahů vzrostl po smrti jednoho z Benjaminových bratrů, Jonathana, při operaci Entebbe, což je pravděpodobně nejslavnější akce, jež spočívala v osvobození izraelských rukojmích unesených v letadle do Ugandy, kde tehdy vládl diktátor Idi Amin. Jelikož Jonathan byl jediným zabitým izraelským vojákem a také velitelem celého zásahu, akci se přezdívá „Operace Jonathan“.
Po ukončení vojenské služby se Netanjahu vrátil zpět do Ameriky, kde vystudoval Massachusettský technologický institut a Harvardovu univerzitu, kterou ovšem nedokončil. Po studiích nastoupil do izraelské diplomacie, v níž se rychle vyšplhal až do nejvyšších pater. V roce 1982 se stal zástupcem izraelského velvyslance ve Washingtonu a krátce nato byl jmenován izraelským velvyslancem při OSN.
Vycházející hvězda
Díky svým studiím a armádní zkušenosti měl Netanjahu všechny předpoklady pro úspěšnou politickou kariéru. Vzdělaný vojenský hrdina s perfektní angličtinou a kontakty ve Spojených státech se rychle uchytil v izraelské politice. V roce 1988 se za stranu Likud dostal do Knesetu, neboli izraelského parlamentu, a o osm let později se již dokázal prosadit jako lídr opozice a byl jmenován premiérem. Ve svých 47 letech se tak stal nejmladším izraelským premiérem a prvním, který se narodil až po vzniku státu Izrael.
Jeho oslnivá kariéra utrpěla první trhliny v roce 1999, kdy prohrál volby a byl nucen opustit premiérské křeslo. Krátce poté byl zbaven i vedení strany Likud. V dalších letech pak zastával posty ministra zahraničí a ministra financí. V roce 2005 se však opět dokázal dostat do vedení Likudu a o další čtyři roky později se už vyjímal v premiérském křesle, které dodnes neopustil. Jedná se tak o nejdéle sloužícího premiéra v historii Izraele. Netanjahu, neboli Bibi, jak se mu přezdívá a často se ještě přidává přívlastek krásný, vládne tedy nepřetržitě již dvanáctým rokem a celkově na pozici premiéra působí 15 let.