Sociologové, ekonomové i architekti v bohatých západních zemích zaznamenávají trend, který by se s trochou nadsázky dal nazvat „konec budování“. Stále více mladých lidí dochází k názoru, že i kdyby se takzvaně udřeli, stejně si na vlastní dům či byt v životě nenašetří. A místo investic do nejisté budoucnosti tak dávají přednost životu „tady a teď“.
Ještě donedávna bylo „budování“ ve vyspělých zemích základním motorem ekonomiky. Jedna generace učila druhou, že musí „něco vybudovat“, postavit dům, ušetřit peníze pro rodinu, něco hmatatelného za sebou zanechat. A pak to předat svým dětem, aby se měly v životě lépe.
Jenže tahle letitá představa o „budování“ jako té nejsmysluplnější náplni života se v posledních letech začíná v očích mnoha lidí stále víc hroutit. Posledním signálem může být například vzrušená celonárodní debata, kterou v Rakousku vyvolal výrok zástupce parlamentního hnutí NEOS Gerarda Loackera.
Loacker se na sociálních sítích vyjádřil v tom smyslu, že dnešní mladí lidé jsou sobečtí a místo práce pro rodinu a společnost dávají přednost okamžitému požitkářství (doslova hedonismu). Podle něj mnoho mladých dobrovolně pracuje na částečný úvazek, aby měli čas na své koníčky a zábavu, ale když „jde do tuhého“, natáhnou ruku ke štědré státní kase.
„Lidé už nechtějí pracovat. Pak ale málo vydělávají, jsou považováni za potřebné a dostávají od státu štědrou podporu,“ napsal na facebooku Loacker. Zřejmě sám netušil, jaký ohlas jeho slova budou mít, a to nejen v politických kruzích.
Konec budování
I když s Loackerem mnozí nesouhlasí a kritizují ho, že prý pohrdá chudšími rodinami, ukázalo se, že mluvčí NEOS otevřel citlivé téma, které se ve stále větší míře probírá nejen v Rakousku, ale i dalších západních zemích. A nejde zdaleka jen o to, že se mladí lidé (podle těch starších) raději spokojí s menším výdělkem nebo kariérními vyhlídkami, aby si místo tvrdé práce mohli více užívat života.
