Žantovský: Klaus nebyl ohledně EU úplně mimo. Dnes už v Bruselu nikoho nezajímáme

Lucie Bednárová

Česká republika měla Evropě vždy co nabídnout. Zajímavý byl její přístup k zahraniční politice a lidským právům. To už prý dnes neplatí: „V posledních letech se střetáváme s pokrčováním ramen a pochybnostmi,“ myslí si bývalý velvyslanec ve Spojeném království a spisovatel Michael Žantovský, který dnes vede Knihovnu Václava Havla v Praze. Jak se do vztahů mezi Českem a Evropskou unií zapsal bývalý prezident Václav Klaus? Jaké je místo České republiky v EU a co jí čeká, pokud se rozhodne zařadit do rychlejšího proudu evropské integrace po bok zemí, jako je Německo nebo Francie? Čtěte rozhovor INFO.CZ. 

V první části našeho rozhovoru jsme hovořili o tom, že se Česko kvůli jednání prezidenta Miloše Zemana ocitlo v nebezpečné ústavní krizi. Do toho je tu pořád nevysvětlený závažný případ, kdy Andrej Babiš mohl "svá" média ovlivňovat a využívat v politickém boji. V rámci své profese se stýkáte s celou řadou lidí, kteří žijí v zahraničí. Co oni o Česku říkají? Jsou vývojem u nás znepokojení? Nebo je už nemůžeme ničím překvapit i třeba proto, že žijeme v regionu, který s podobnými problémy bojuje?

Jsou tu určité signály, které svědčí o tom, že skutečně zapadáme do obrazu regionu. Nemůžeme za to ale pouze my, ale i zahraniční pozorovatelé, kteří nás často kvůli povrchnímu vidění házejí do jednoho pytle. Na druhou stranu pořád platí, že svoboda tisku může být u nás sice zkreslovaná, ale není ohrožená. Mohou tu teoreticky hrozit pokusy o ovládnutí celého politického a ústavního systému, ale realita to není. Pořád ještě máme kam klesat. Mnohem více mne mrzí, že i přesto, že je na tom naše země dobře ekonomicky, je tu bezpečno a žijí tu výborní lidé, tak už nikoho nezajímáme.

Život teroristů je nudný a zpackaný. Radikalizuje je pád na společenské dno, tvrdí expert

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital