Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Česko už dávno není evropská montovna,“ říká šéf francouzsko-české obchodní komory

„Česko už dávno není evropská montovna,“ říká šéf francouzsko-české obchodní komory

Zatímco dříve zahraniční byznysmeni zakládali v Česku podniky na zelené louce především díky směšné ceně domácí práce, nyní země začíná triumfovat i na poli technologií a výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Hodnotným bonusem a pádným argumentem pro lokalizaci firem do Česka je ale i zdejší politické klima. V rozhovoru pro web E15 to tvrdí předseda francouzsko-české obchodní komory Constantin Kinský.

„V posledních letech si Francouzi cení na Česku politické stability. Česko je ostatně jednou z mála středoevropskou zemí, která v regionu zůstala čistě demokratická. Když se podíváme na obrovské vnitřní společenské střety, které teď probíhají v Maďarsku, Polsku nebo na Slovensku, tak je funkční demokracie v Česku pro byznys velkým lákadlem,“ říká Kinský.

Jaký je zájem francouzských firem o český trh?

Ze segmentu malých a středních firem je poměrně značný zájem, pravidelně každé dva až tři týdny se objeví někdo, kdo by tu v nějaké formě chtěl působit. Česko je pro francouzské firmy ideální platformou pro obsluhu té nejzajímavější části střední Evropy.

Jak je to v opačném směru, má český byznys zájem o Francii?

To už je horší. Češi ve Francii nejsou úspěšní, prakticky tam totiž ani nejsou. Přitom to není nijak komplikovaná země. Firmy ze srovnatelně velkých ekonomik jako Česko jsou ve Francii podstatně úspěšnější.

Čím to je?

Možná je to historicky silnou preferencí Německa a Ruska, Češi ale zároveň moc nevěří, a je to s podivem, že by jejich vstup na francouzský trh mohl být úspěšný. Obecně jsou Češi bohužel trochu uzavřenější a izolacionističtí. Mladá generace tím přitom netrpí.

Jak si spolu rozumí český a francouzský byznysmen?

Pro Francouze je důležitý humor. A to není zrovna parketa českých obchodníků. Jenže když není humor, tak není ani byznys. Když nemáte humor, tak to znamená, že se neumíte odpoutat od reality, tím pádem nemůžete být podnikatelem. Jsou tu také určité kulturní odlišnosti, které si musíme uvědomit. Češi si vše musí připravit, nejsou klikaři, musí mít detailní koncept, mají zdvořile řečeno trochu averzi k riziku. Češi jsou v podstatě Němci s tou výhodou, že se za to nemusí omlouvat. Francouzi jsou jiní, hledají řešení až cestou, nejdřív skočí do vody a pak se učí plavat. Na druhou stranu se tyhle dvě povahy dají dobře doplnit.

A funguje to?

Jak kdy. Ačkoli si majitelé francouzských firem v tuzemsku pochvalují český management, faktem je, že domácí manažeři nemají příliš tendenci k mobilitě, nechce se jim příliš cestovat a získávat zkušenosti v jiných zemích.

Co vnímají francouzské firmy jako nejsilnější stránku podnikání v Česku?

Primárně jako vstupní portál do střední Evropy. Francouzi ale oceňují kvalitu manažerů a dodavatelů. V posledních letech si Francouzi cení na Česku politické stability. Česko je ostatně jednou z mála středoevropskou zemí, která v regionu zůstala čistě demokratická. Když se podíváme na obrovské vnitřní společenské střety, které teď probíhají v Maďarsku, Polsku nebo na Slovensku, tak je funkční demokracie v Česku pro byznys velkým lákadlem. Zároveň to Česku dává i větší váhu v mezinárodních dohodách. To je vnímáno podnikateli jako bezpečné zázemí.

Co je podle vás brzdou Česka?

Státní sféra, ta není zdaleka tak dokonalá, jak by měla být. Přitom je mezi úředníky mnoho lidí, kteří jsou šikovní a snaží se, je to spíš selhání systému. Jako podnikatelé bychom uvítali méně a lépe placených úředníků. Chybí i úřednická rotace, když jsem já začínal na ministerstvu zahraničních věcí, tak jsem tam také skončil, nebyla moc velká šance, že bych mohl získat zkušenosti i někde jinde. Otřesný je i čas potřebný k tomu, aby firma splnila všechny své daňové povinnosti. Ve Francii to není ideální, ale je to lepší.

Pokračování rozhovoru si přečtěte na webu E15

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1