Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Koruna je nejsilnější od listopadu 2013. Dostala se pod hranici 26,50 za euro

Koruna je nejsilnější od listopadu 2013. Dostala se pod hranici 26,50 za euro

Kurz měny posílili na 26,47 korun na euro. Na této hodnotě byla naposledy v listopadu 2013, když Česká národní banka (ČNB) zahájila intervence. Ty skončily začátkem dubna. Koruna posiluje už sedmý den v kuse.

„Stojí za tím zřejmě investoři, kteří věří, že Česká národní banka bude už v příštích měsících zvyšovat úrokové sazby. Domácí ekonomice se totiž daří, inflace sice v dubnu zvolnila, ale pravděpodobně jen dočasně, a tak ČNB může po letech zahájit utahování měnové politiky právě prostřednictvím vyšších sazeb,” vysvětluje pro Novinky.cz ekonom Komerční banky Marek Dřímal.

A posilování by se nemělo zastavit ani ve druhé polovině roku, kdy by se koruna měla dostat na 26 korun za euro, nebo možná i níž.

Za současný stav ale zřejmě nemůžou nějaké konkrétní události v tuzemské ekonomice, protože obdobný vývoj vůči euru se dnes projevil i u dalších měn regionu.

720p 480p 360p 240p
Konec intervencí

Poprvé se k hranici 26,50 korun za euro přiblížila měna bezprostředně po ukončení intervencí 10. dubna, od té doby ovšem koruna mírně oslabila a posilovat začala zase až koncem dubna.

Měnové intervence ukončila ČNB 6 dubna. Do té doby nedovolila koruně posílit pod 27 korun. Banka k tomuto kroku přistoupila, aby pomohla českému exportu a kvůli obavám z deflace.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1