Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Saúdská Arábie chystá největší úpis akcií všech dob. Perou se o ně Londýn a New York

Saúdská Arábie chystá největší úpis akcií všech dob. Perou se o ně Londýn a New York

Rodinné stříbro na prodej. Tedy v tomto případě spíše rodinná ropa. Saúdská Arábie se intenzivně připravuje na prvotní úpis akcií (IPO) pěti procent své státní ropné společnosti Aramco. Královská rodina doufá, že prodej jí vynese okolo 100 miliard dolarů, což by mohla být dostatečná finanční injekce, aby Arábie mohla vyvést svou ekonomiku z nezdravé závislosti na černém zlatu. 

Saúdská Arábie již nechce být závislá pouze na ropě. Produkuje jí sice tolik jako nikdo jiný, ale černé zlato obklopuje příliš nejistot. Elektrické automobily se zatím svého masivního rozšíření ještě nedočkaly ale jejich prodeje rostou každým rokem rekordním tempem a Saudové vědí, že fosilní paliva do budoucnosti nepatří. A přestože současné ceny ropy jsou díky snahám Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) pryč z nízkých úrovní a oscilují okolo 50 dolarů za barel, cenový výhled do budoucna je v nejlepším případě velmi nejasný. I proto se zrodila takzvaná Vize 2030, duchovní dítko korunního prince Mohameda bin Salmana (MBS), která má pomoci ekonomiku blízkovýchodního hegemona diverzifikovat. 

Potenciálně klesající ceny ropy totiž představují rizika především pro samotnou zemi. Její populace roste, nezaměstnanost mezi mladými dosahuje 30procentních úrovní a štědré dávky, dotace a velkorysé platy zaměstnancům státní správy bude stále těžší ufinancovat. Loni byl rozpočtový deficit Arábie 75 miliard dolarů, deset procent Saudské ekonomiky, což již není číslo, nad kterým lze mávnout rukou. 

Korunní princ MBS tak chce Saudskou ekonomiku diverzifikovat a štědré státní benefity omezit. Země proto například nedávno oznámila, že plánuje společně s jihokorejskou firmou Hyundai postavit největší loděnice v oblasti Perského zálivu za 5.2 miliardy dolarů. Podobných projektů, které by snížily závislost ekonomiky na ropě, má být mnohem více.

Aramco se chystá na svůj první úpis akcií na počátku roku 2018 a trh se již nyní předhání ve spekulacích, kolik peněz takto Saudové získají. Princ Mohamed dříve uvedl, že doufá ve 100 miliard dolarů, což by znamenalo ocenění společnosti na dva biliony dolarů. Jiné odhady jsou však mnohem pesimističtější a uvádějí, že příjem do státní kasy může být jen čtvrtinový. I přesto by se však jednalo o největší úpis akcií všech dob.

Jasno zatím není ani v tom, na jaké burze bude úpis proveden. Malá část akcií bude určitě nabídnuta na místní burze Tadawul, zda však hlavní úpis proběhne na newyorské či londýnské burze se právě rozhoduje. Zatímco právníci společnosti preferují londýnskou firmu kvůli menším regulatorním požadavkům, MBS dává přednost americké burze kvůli větší prestiži i likviditě.

Vláda se mezitím snaží firmě zatím umetat cestičku. Daňové zatížení společnosti se proto nedávno snížilo o 35 procentních bodů na 50 procent, nižší daně znamenají, že společnost dokáže vyplácet vyšší dividendy a je proto pro investory přitažlivější.

Je však více důvodů, proč by se měli investoři o Aramco téměř prát. Firma vlastní koncese na desetinásobky objemů těžby, které má jeho konkurence – ExxonMobil či Shell a její úrovně produkce jsou rovněž mnohonásobně vyšší. To vše s menším počtem zaměstnanců, nižším zadlužení a skvělou marží. „Ve chvíli, kdy půjde na burzu, bude Aramco vypadat jako prvotřídní blue-chipová ropná společnost,“ uvádí pro server Economist jeden z vysokých manažerů společnosti. Aby se Aramco vyrovnalo západním firmám, s nimiž se chce měřit, potřebuje ještě před prodejem upravit řídící strukturu či nastavit projekce výplaty dividend.

 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744