Víc než jen peníze. Mezi EU a Íránem netečou biliony, bitva o sankce má přesto zásadní význam | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Víc než jen peníze. Mezi EU a Íránem netečou biliony, bitva o sankce má přesto zásadní význam

Víc než jen peníze. Mezi EU a Íránem netečou biliony, bitva o sankce má přesto zásadní význam

Spojené státy pohrozily evropským firmám, že pokud budou obchodovat s Íránem i po zavedení nových amerických sankcí, dotknou se postihy i jich. Evropské společnosti přitom ještě zkraje roku doufaly v opačný vývoj. V Íránu mají kontrakty za miliardy eur. V zemi se angažují také české podniky. A přestože objem peněz tekoucí mezi Evropskou unií a Íránem není z pohledu Bruselu tak velký, v sázce je hodně.

Bílý dům je odhodlaný zavést sankce proti evropským firmám, které nepřestanou obchodovat s Íránem ani po zavedení amerických restrikcí. Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost John Bolton to označil za signál pro evropské země, že je lepší jít s USA, než za každou cenu udržovat při životě jadernou dohodu z roku 2015, od níž Trump minulý týden odstoupil.

„Proč by nějaký podnik, akcionář nějakého podniku, chtěl obchodovat se světovým centrálním bankéřem mezinárodního terorismu,“ podivoval se Bolton v rozhovoru pro americkou televizi ABC. Američané dali najevo, že dopřejí evropským společnostem 90 až 180 dní, podle typu podnikání, aby své projekty v Íránu ukončily.

Desítky českých firem v ohrožení

Objem evropských obchodů s Íránem činí přes 20 miliard eur (více než 500 miliard korun). V evropském měřítku patří k těm menším. Ještě začátkem roku proto firmy doufaly v růst. Například německý export do země vzrostl mezi lety 2015 a 2016 o 27 procent. „Po letech sankcí potřebuje Írán investice ve všech sektorech,“ pravil předseda Německo-íránské obchodní komory Michael Tockuss.

Mezi největší evropské investory v Íránu patří automobilky Renault a Volkswagen, výrobce letadel Airbus nebo ropná společnost Total, která loni uzavřela s íránskou firmou Petropars obchod za dvě miliardy dolarů (cca 42 miliard korun).

Infografika: Dohoda s ÍránemInfografika: Dohoda s Íránemautor: Info.cz

Rostla i hodnota obchodů mezi Íránem a Českem. Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Bärtla se za poslední dva roky takřka zdvojnásobila. Z 52 milionů dolarů (1,1 miliardy korun) poskočila na 92 milionů dolarů (necelé 2 miliardy korun).

„Počet českých firem působících v Íránu lze odhadnout v řádu několik desítek. Předmětem jejich zájmu jsou zejména tradiční dodávky českých strojů a zařízení. Vesměs nejde o citlivé položky a technologie, které by byly předmětem zvláštního povolovacího řízení,“ doplňuje pro INFO.CZ Bärtl, který má na ministerstvu na starost zahraniční obchod.

Recept z 90. let

Podle něj je jasné, že by se případné sankce na evropsko-íránském byznysu projevily. Míra dopadů se bude odvíjet podle konkrétní podoby, se kterou Washington přijde. Pokud by opravdu zahrnovala penalizaci firem obchodujících s Íránem, budou evropské společnosti muset přerušit či omezit tamní kontrakty. V některých případech by mohly volit cestu obchodování přes prostředníka v podobě jiné země Perského zálivu.

Další potíží by mohla být snaha Washingtonu uplatňovat sankce na obchody v dolarech. USA tak mohou využívat své výhody, že jejich platidlo zároveň funguje jako světová rezervní měna. „Od amerického dolaru se odvíjí cca tři čtvrtiny světového obchodu. I při použití alternativních měn jako euro či libra jen lze předpokládat, že i evropské obchodní banky budou při provádění platebního styku s Íránem brát v úvahu možnosti sekundárních sankcí ze strany amerických úřadů,“ konstatuje Bärtl.

Evropa by se sankce mohla pokusit zablokovat u Světové obchodní organizace (WTO), což jí pomohlo v 90. letech v případě amerických opatření vůči Kubě, Libyi a také Íránu. Jenže nyní je daleko více provázaná s americkým finančním systémem. Ačkoli by případná blokace sankcí mohla evropským soudům umožnit ignorovat americké rozsudky, firmy by stejně v USA čelily vysokým pokutám. „Obecně lze říci, že stažení USA z této dohody může být problém zejména pro ty společnosti, které působí jak na íránském, tak americkém trhu,“ domnívá se Bärtl.

Velká geopolitická hra

Pokud by Evropané z Íránu odešli, vytvořilo by to ještě větší prostor pro angažování Číny, která už nyní na tamním trhu operuje. A přestože objem evropsko-íránských obchodů netvoří zásadní číslo v celkové unijní bilanci, mohl by krok způsobit také další komplikace v už tak dost pošramocených euro-amerických vztazích.

„Není to jen o Íránu, jen o obchodních zájmech některých evropských společností. Je to o tom, za co stojí transatlantické vztahy,“ komentuje v listu Financial Times expert na Írán z think-tanku Carnegie Europe Cornelius Adebahr.

Spojenectví USA a Evropské unie dostalo v posledních měsících hned dvě závažné trhliny. První přišla poté, co Trumpova administrativa zavedla sankce na dovoz hliníku a oceli. EU sice po protestech a hrozbách odvetou dostala výjimku, ta však není trvalá a její prodlužování závisí jen na libovůli Washingtonu.

Dalším políčkem bylo právě odstoupení od jaderné dohody s Íránem. Evropa ji na rozdíl od USA podporuje dodnes. Za její pokračování lobbovali u Trumpa i francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová. Neúspěšně.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.