Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Byl by to průlom, prezident si ještě nikdy právo vetovat ministra nevymohl, varuje expert

Byl by to průlom, prezident si ještě nikdy právo vetovat ministra nevymohl, varuje expert

V české Ústavě se uvádí, že prezident jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh pak ostatní členy vlády, které tak pověřuje řízením ministerstev. Už v minulosti se přitom stávalo, že prezidenti váhali či odmítali vybraného kandidáta na post ministra jmenovat. Avšak až dosud byli nakonec nuceni ustoupit. Pokud by si teď prezident Miloš Zeman vymohl na sociálních demokratech a premiérovi ústupek ve věci kandidatury Miroslava Pocheho, byla by to bezprecedentní situace a průlom. V rozhovoru pro INFO.CZ to říká politolog Lubomír Kopeček. „Potvrdilo by se tak, že spolutvůrcem této vlády je prezident Miloš Zeman,“ vysvětluje.

Ještě důležitější podle Kopečka je, že by to znamenalo průlom pro budoucnost. „Protože se tím pro jakékoliv další případy jmenování členů vlády vytvoří důležitý precedent. Prezident rozšíří svůj politický prostor a získá větší vliv při jmenování ministrů,“ vysvětluje Lubomír Kopeček. Z reakce premiéra Andreje Babiše je přitom podle něj jasné, že nechce jít do konfliktu s prezidentem a požaduje ústupek sociálních demokratů. Podle jejich předsedy Jana Hamáčka ale sociální demokraté nemají kam ustupovat.

„V daný moment tu je zjevně tlak na Miroslava Pocheho, aby ustoupil a na funkci netrval. Jak pro Babiše, tak pro vedení ČSSD by to byl zjevně nejlepší způsob, jak tuhle věc v tichosti sprovodit ze světa. Pokud k tomuto řešení skutečně dojde a Poche ustoupí a ČSSD navrhne jiného kandidáta, bude to dost bezprecedentní situace,“ nepochybuje Kopeček. Podle něj lze přitom v novodobých dějinách České republiky nalézt analogické situace. Doposud ale nikdy prezident podobného ústupku nedosáhl.

„Bylo by to poprvé od roku 1993, tedy v éře samostatné České republiky, kdy by si prezident vymohl právo vetovat člena vlády. Až dosud výklad Ústavy, konkrétně věty, že prezident jmenuje členy vlády na návrh předsedy vlády, byl, že hlava státu navržené kandidáty vetovat nemůže,“ pokračuje v rozhovoru politolog s tím, že se komentáře expertů celkem shodují, že by to mohl udělat pouze za mimořádných okolností typu navržení duševně choré osoby neboli šílence.

Zkrátka a dobře, Kopeček upozorňuje, že dosud vždy, když nastal konflikt při jmenování vlády, ustoupil nakonec prezident, byť to podle něj bylo až po splnění určitých podmínek. „Zmínit mohu situaci například z roku 2005, kdy ministra zdravotnictví Davida Ratha jmenoval prezident Václav Klaus až poté, co se tento kandidát vzdal současně zastávané funkce šéfa České lékařské komory, což Klaus požadoval,“ vysvětluje politolog v rozhovoru pro INFO.CZ

A pokračuje: „Uvedu několik příkladů klasického sporu, vždy se stejným výsledkem: třeba v roce 1998, kdy měl prezident Václav Havel výhrady k ministru zahraničí Janu Kavanovi, podle Havla nebyl dostatečně proatlantický, a k k ministru vnitra Václavu Grulichovi. Premiér Miloš Zeman tehdy odmítl ustoupit a Havel všechny ministry včetně těchto dvou jmenoval.“ 

Stejně tak to podle Kopečka dopadlo v roce 2007, kdy Václav Klaus sice odmítal – opět ministra zahraniční – Karla Schwarzenberga, a výhrady měl i k dalším ministrům, avšak vládu Mirka Topolánka nakonec jmenoval, tak jak mu byla navržena. „Anebo v roce 2014 měl stávající prezident Zeman výhrady k několika ministrům Sobotkovy vlády (Martin Stropnický, Pavel Bělobrádek a další), ale nakonec je všechny jmenoval dle premiérova návrhu,“ připomíná politolog. Teď ale Miloš Zeman ještě před schůzkou se samotným Pochem rezolutně vzkazuje, že europoslance nikdy nejmenuje, a tituluje ho mimo jiné slovem „amatér“.

„To, že by prezident mohl, a zdůrazňuji mohl, tentokrát – poprvé v české historii po roce 1993 – úspěšně kandidáta na ministra vetovat, je dáno vedle Zemanova odporu dvěma dalšími faktory,“ pokračuje Kopeček v rozhovoru. Tím prvním je podle něj fakt, že by bez Zemana Babiš nebyl premiérem, neboť prezidentova podpora byla v posledním půlroce pro předsedu hnutí ANO mimořádně důležitá. Kopeček zmiňuje například to, jak Zeman Babiše podržel v souvislosti s jeho trestním stíháním, což je přitom okolnost, která z premiéra činí obtížně přijatelného partnera pro většinu politických aktérů a která tak do velké míry zkomplikovala či přímo znemožnila jednání dalších stran o spolupráci s ANO.

„Zadruhé je tu postoj komunistů, kteří chápou prezidenta jako svého spojence a jeho požadavek si osvojili, byť to původně vůbec neřešili. A hnutí ANO i ČSSD vědí, že bez komunistů nemají šanci získat pro vládu důvěru,“ uzavírá Kopeček. Jak celý spor nakonec dopadne, není vůbec jasné. V tuto chvíli se situace jeví jako zablokovaná, neboť nikdo nechce ustoupit. Prezident Zeman naposledy vzkázal, že Miroslava Pocheho pozve na schůzku, kde se mu pokusí kandidaturu rozmluvit.

Spor o možného ministra zahraničí se s novou intenzitou rozpoutal o víkendu. Už v pátek na pražského sociálního demokrata a europoslance ostře zaútočil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček, v sobotu se k němu přidal prostřednictvím sociálních sítí i tisku premiér Andrej Babiš, následně se k nim v neděli připojil také předseda komunistů Vojtěch Filip.

Předseda ČSSD Jan Hamáček nicméně navzdory tlaku z několika stran zatím stále tvrdí, že jeho strana nemá kam ustupovat a že si nebude nechávat lustrovat své kandidáty do vlády. Ostatní aktéry sporu vyzval, aby drželi dohody, a od Babiše chce slyšet jeho kandidáty na ministerstva. Protože zatímco je výběr ČSSD setrvale torpédován, o adeptech hnutí ANO se nanejvýš spekuluje a jejich jména jsou tajemstvím, což ještě umocňuje nerovné vztahy mezi oběma potenciálními koaličními partnery.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1