Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česko v rauši: Objem zadržených drog roste. Skryté závislosti zasáhly i důchodce, říká expert

Česko v rauši: Objem zadržených drog roste. Skryté závislosti zasáhly i důchodce, říká expert

Podle zpráv Národní protidrogové centrály objem zadržených drog roste, ale už to nevzbuzuje pozornost, říká Miroslav Nožina, odborník na obchodování s drogami z Ústavu mezinárodních vztahů. Pašuje se heroin, kokain a ve velkém se tu vyrábí metamfetamin známý jako pervitin a pěstuje marihuana. Navíc tu jsou rozsáhlé skryté závislosti a prevence nefunguje.

Veřejnost už zásahy proti drogám nezajímají, říká odborník na drogovou problematiku z Ústavu mezinárodních vztahů Miroslav Nožina. „Když bylo v Česku v roce 2014 zadrženo čtyřicet tun látky používané jako surovina pro výrobu metamfetaminu, v novinách se o tom objevilo jen pár řádeček a veřejnost to nezajímalo. Přitom šlo o věc světového významu a objem zadržených drog roste,“ uvádí Nožina. Veřejnost se o drogy hodně zajímala v devadesátých letech, když se v Česku objevily nově drogy z Blízkého východu, Asie a Latinské Ameriky a přišly sem také drogové gangy, které si rozdělovaly trh. Pak se situace uklidnila, ubylo násilí a nakonec drogy vytlačily z centra pozornosti teroristické útoky, válka v Afghánistánu a pak problémy s migrací.

Přitom roste například pašování opia. Dováží se z Afghánistánu, z jihovýchodní Asie, hodně se mluví o balkánské cestě. Dříve vedla cesta drog přes Turecko a pak na Balkán, dnes se otvírá nová větev této trasy přes Kavkaz a tou proudí hodně drog k nám a dále přes naše území do Evropy. Afghánistán je dlouhodobě největším výrobcem opia na světě. „Válka v Afghánistánu je prohraná. Povstalci, zejména fundamentalistické hnutí Tálibán, už do určité míry kontrolují 70 procent tamního území. Odhaduje se, že povstalci jsou zhruba z 50 procent financováni z obchodu s opiem. Nikdo neví, jestli zemi znovu ovládne Tálibán, nebo dojde k nějakému kompromisu s vládou,“ říká Nožina. „Zároveň není jasné, jak se Tálibán potom postaví k pěstování opia. Když před rokem 2001 ovládal Afghánistán, usekával pěstitelům opia ruce. Teď jeho pěstování na svém území toleruje.“

Další heroin, mnohem silnější, se k nám vozí z jihovýchodní Asie. Zatímco afghánský heroin označovaný jako hnědý cukr či heroin číslo tři má asi 30 procent psychoaktivních látek, heroin z jihovýchodní Asie označovaný jako číslo čtyři může mít 80 až 90 procent. „Heroin číslo čtyři je hongkongský patent a lépe se převáží,“ zdůrazňuje Nožina. Podle něj jsou na jeho pašování najímanu lidé tak zvanými nigerijskými skupinami, tedy skupinami ze subsaharské Afriky. Nigerijci vzbuzují svými pasy na hranicích pozornost a tak hromadně najímali a najímají lidi z východní Evropy, z Česka, Polska, Litvy nebo Lotyška. Jsou levnější než pašeráci třeba z Velké Británie, uvádí Nožina. Několik Čechů tak bylo zadrženo jako kurýři například v Thajsku. Známé jsou třeba případy Emila Novotného a Radka Hanykovicze z devadesátých let. Mimochodem, v současné době je po světě ve vězení zhruba 60 drogových kurýrů s českým občanstvím.

Drogy ve světěDrogy ve světěautor: Info.cz

Kromě opiátů se k nám také pašuje kokain. Jeho produkce závisí hlavně na situaci v Kolumbii. Za poslední rok tam vzrostla o dvacet procent. K nám se kolumbijský kokain hodně dostává přes Karibik. Začal se tudy pašovat v devadesátých letech. Z té doby jsou známy případy Alfonso Delgada Martineze, který u nás původně studoval, a pak sem pašoval kokain v paletách s potravinami, a Václava Novotného-Urbana, který kdysi emigroval do Kolumbie, a pak pašoval kokain v plechovkách s kávou. „Emigranti a lidé, co vystudovali v Čechách, původně najímali další Čechy jako kurýry,“ vysvětluje Nožina, „ale pak se kurýři naučili, jak to chodí, a začali organizovat pašování sami.“

Tvrdá droga číslo jedna je u nás ale metamfetamin známý také jako pervitin. „Začala ho dělat v sedmdesátých letech minulého století parta tří lidí, bývalý farmaceut, student z ČVUT a bývalý automechanik. Student našel v technické knihovně patenty na výroby metamfetaminu a pak ho zkoušeli vyrobit z dostupných léků,“ popisuje historického zázemí této populární české drogy Nožina. „Nakonec celý proces zjednodušili a povedlo se jim to. Jako základ použili metodu vynálezce Japonce Janoši Nagaie Nagayoshiho, který ho vyráběl z efedrinu. Nikoliv německý postup, jak se tvrdí. Říká se tomu česká cesta, jodo-fosforová cesta, v Asii se třeba používá Endeho metoda, v Rusku se zase při výrobě používá třeba mrazák.“

Metamfetamin je stimulant podobně jako kokain, ale pro toxikomana udělá lepší efekt za poloviční cenu, vysvětluje Nožina. Stále se vyrábí z léků. Zapojili se do něj ale zahraniční skupiny a zvýšily produkci. „V posledních letech jde o průmyslovou výrobu, ne jako dříve, když to někdo vařil pro sebe a své známé. Na jeden var udělají 50 kilogramů, zatímco dřívější vařiči dělali několik gramů. Odhaduje se, že vietnamské gangy, které se v tom hodně angažují, vyrobí v Česku odhadem 12 tun amfetaminu ročně. Dnes to funguje tak, že Bulhaři nakoupí léky v Turecku, protože tam nejsou na předpis. Dovezou je do Polska, tam je předají Polákům, Poláci to převezou do Česka, tady to prodají Vietnamcům, ti z toho vytvoří metamfetamin a vyvezou to do Německa, Velké Británie a dalších zemí.“

Další drogou, kterou tady také produkují vietnamské mafie jsou konopné produkty. Jde o hydroponicky pěstované konopí, kde lze zvýšit obsah psychoaktivní látky až na 60 procent. „To už je na rozdíl od klasické marihuany silná tvrdá droga,“ uvádí Nožina. Zatímco dříve se konopí pěstovalo pro vlastní potřebu a dokonce se sem sezónně dováželo ze severní Afriky, dnes se z Česka vyváží do zbytku Evropy. Objevují se i nové psychotropní látky. „Jde o modifikaci stávajících substancí. Látka se totiž stává zakázanou, když je na seznamu látek a výrobci se proto snaží vytvořit stále nové a nové druhy. V Evropě jde každý rok o okolo stovky nových látek.“

720p 360p
Marihuana: Miliardový byznys, který už nikdo nezastaví. Kdy droga zválcuje i evropský trh?

Prevence proti užívání drog v Česku příliš nefunguje, stěžuje si Nožina. „Vypadá to tak, že někdo přijde do školy, a tam říká, že drogy jsou špatné, což nikoho nezaujme a neodstraší. Zásadním problémem je navíc to, že u nás je běžné na všechno používat prášky – na hubnutí, na tloustnutí, na únavu. Dítě pak ve škole slyší, že drogy jsou špatné, a doma si matka dává jeden prášek za druhým,“ uvádí Nožina. „Máme tu tak zvané skryté závislosti, většinou na lécích. V sedmdesátých a osmdesátých letech to bylo 400 tisíc závislých lidí. Generace dnešních sedmdesátníků jede na lécích.“

„Společnost je u nás všeobecně vůči drogám velmi tolerantní,“ vysvětluje Nožina. „Kdybyste vyhlásil akci, zkuste bezpečně drogu pod lékařským dohledem, tak pokud by byla společnosti dobře nastavená, před takovou výdejnou nebyl skoro nikdo. V Česku mám pocit, že by se před takovými centry stály dlouhé fronty. A tohle vůbec není normální.“

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1