Hauser: Havel a spol. potlačili své původní spojence, pak se museli spojit s Klausem

Politický filosof Michael Hauser rozvíjí v obsáhlém rozhovoru o listopadu 1989 několik pozoruhodných tezí. Jednou z nich je idea o dvou typech disentu – první spjatý s Václavem Havlem označuje za liberální, pro stoupence druhého, který je spjatý s Pražským jarem, používá zažitý termín osmašedesátníci. A pokud liberálně demokratický disent nakonec prohrál, bylo to podle něj tím, že předtím potlačil disent spjatý s demokratickým socialismem. „Když potlačili své původní spojence, nezbývalo jim nic jiného, než uzavřít alianci s Václavem Klausem,“ míní Hauser.

Co pro vás s třicetiletým odstupem znamená listopadová revoluce?

Mimo jiné mi poskytla východisko pro můj další myšlenkový a politický vývoj. Listopad 1989 byl totiž v mnoha ohledech jiný, než jaký je jeho současný obraz. Tehdy to pro mě znamenalo zažít revoluci. Určitou zásadní proměnu, byť krátkodobou, české společnosti. Listopad pro mě tudíž také znamená důkaz, že revoluce nastávají.

Kde spatřujete rozdíly v cílech a ambicích tehdejších aktérů ve srovnání s tím, jak to nakonec dopadlo?

Vidím tu zásadní rozdíly. Už v listopadu a prosinci tehdejší aktéři revoluce vyjadřovali jisté ideály a myšlenky, které – jak se později ukázalo – byly naplněny pouze zčásti. Navíc se naplnily ideály, na které se původně tak velký důraz nekladl, ty hlavní ale naplněny nebyly.

Například?

Jako příklad mohu uvést pojetí demokracie. Tehdy vznikla představa, že společnost se bude průběžně podílet na politice, a tedy nejenom že jednou za čtyři roky vhodí volební lístek do volební urny. Vzniklo tu nové pojetí demokracie, na které se později zcela zapomnělo. Tak třeba: zastupitelské orgány měly zastupovat celou společnost v její pluralitě, nejenom politické strany.

Samotné Občanské fórum se nechápalo jako politická strana, nýbrž jako hlas tehdy zrozeného lidu jako politického subjektu. S tím se pojí konkrétní návrhy a požadavky. Například odvolání poslanců. Ještě z předlistopadové éry tu byl institut odvolání poslance. Sice se za reálného socialismu nikdy neuplatnil, ale během listopadu a prosince 1989 se uvažovalo o tom, že jej lid začne reálně využívat jako nástroj kontroly svých zastupitelů.

Komunisti i disent hledali spojence, až se našli. Byl to klíčový moment změny, říká Szaló

sinfin.digital