Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jak je na tom politický dorost v Česku? Z mládežnických organizací se vyjímá ta ČSSD

Jak je na tom politický dorost v Česku? Z mládežnických organizací se vyjímá ta ČSSD

Tuzemské politické strany dlouhodobě bojují s nedostatkem mladých neohraných tváří. Jako pomyslná přípravka mnohdy fungovaly mládežnické organizace jednotlivých partají. Jak jsou na tom dnes? A jak se vrací snažení ČSSD, která do své mládežnické organizace investuje nejvíc? Podrobně o tom informuje deník E15.

Většina mládežnických organizací politických stran operuje ročně s desítkami či stovkami tisíc korun. Výjimkou jsou Mladí sociální demokraté, kteří mají rozpočet až dva miliony, z toho osm set tisíc jim posílá mateřská ČSSD.

„Každá strana, chce-li zachovat kontinuitu, musí pracovat na generačních obměnách a nabírání mladých členů,“ říká politolog z Metropolitní univerzity Praha Petr Just. „K tomuto jsou často, byť ne výlučně, využívány i mládežnické organizace,“ dodává.

Právě ČSSD má ze všech současných sněmovních stran nejtěsnější propojení se svými mládežníky, kteří mají dokonce vliv na chod strany. Například na letošním únorovém sjezdu, kdy se volil nový předseda strany, se uplatňovala při zastoupení delegátů desetiprocentní kvóta na mladé straníky.

Mladí sociální demokraté a příbuzný spolek Idealisté podporovali Jana Hamáčka, který byl předsedou nakonec skutečně zvolen.

1080p 720p 360p
Hnutí Tak jo! Video o mladých evropských liberálech

Mladí sociální demokraté datují svou historii až do roku 1990 a mezi prvními členy byli i pozdější premiéři Stanislav Gross a Bohuslav Sobotka. Z organizace se před několika lety odštěpila skupina mladých, kteří založili nezávislý spolek Idealisté. Ten nemá formální vazby na ČSSD, ale řada straníků je jejiho členy.

Jak jsou na tom s financemi další mládežnické organizace stran?

Čtěte pokračování článku na webu E15 >>>

1080p 720p 360p
ANO v Praze má zachránit tento mladý politik: „Nejsem svědek Babišův, pro Zemana jsem nehlasoval“

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1