Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jsou Slušní lidé nebo SPD extremisté? Podle mých informací ne, jsou krajní pravice, říká expert

Jsou Slušní lidé nebo SPD extremisté? Podle mých informací ne, jsou krajní pravice, říká expert

Co je a co není politický extremismus? Jak vnímání pravicového a levicového extremismu ovlivnila debata o migraci? Existuje něco, čemu někteří experti říkají extremismus středu? A co spolupráce středových a konzervativních politických stran s formacemi, které jsou situovány na pravém okraji stranického spektra? Nejde o nebezpečný trend, který může do budoucna ohrozit demokracii v České republice? A co Slušní lidé nebo Okamurova SPD? Jsou to extremisté? O tom všem jsme hovořili s politologem a odborníkem na extremismus Miroslavem Marešem.

Podobně jako na celostátní úrovni je také v Brně politická scéna značně roztříštěná. O hlasy voličů se navíc bude ucházet několik formací, které bychom ještě před několika lety nejspíš označili za krajně pravicové, nebo dokonce extremistické subjekty. Mimo jiné jde do voleb také spolek Slušní lidé. Jak byste je charakterizoval?

Problém je, že o nich nemáme dostatek informací. Avšak z toho, jak se Slušní lidé profilují navenek, bych řekl, že jde o radikálně pravicový subjekt, nemám ale tolik informací k tomu, abych je označil za otevřeně antidemokratické hnutí. Tedy pokud definuji extremismus jako oponenturu vůči demokratickému ústavnímu státu.

Zároveň je pravda, že minulost některých osob, které se uvnitř nebo kolem Slušných lidí pohybují, zrovna tak jako rétorika, kterou někteří jejich stoupenci používají na sociálních sítích, jsou na hraně extremismu. Nicméně nevím, kdo všechno vlastně je a není členem hnutí. Pokud se na hnutí dívám jako na celek, tak bych měl na základě toho, co o nich vím, problém označit je za extremisty. Říct musím ale také to, že jsem je do hloubky nikdy pořádně nezkoumal.

A co říkáte na to, že jejich lídr Zdeněk Pernica kandidoval v krajských volbách v roce 2016 za Republikány Miroslava Sládka?

Sládkovi republikáni byli v 90. letech určitě chápáni jako extremistická pravice. Z toho ale nelze odvozovat, že když byl někdo v minulosti mezi extremisty, že mezi nimi bude navždy.

Tím chcete říct, že se vyléčil?

Ne, jenom chci upozornit, že kandidatura za Republikány neznamená, že si musel osvojit všechno, co tato strana hlásala a dělala za posledních dvacet let. Pokud se zkrátka někdo v minulosti s touto stranou zapletl, neznamená to, že tím je determinován po zbytek svého života.

Jedna věc je program a ideje, které daná strana hájí, druhá pak způsob, jakým vystupuje ve veřejném prostoru…

To určitě. A samozřejmě to vyvolává otazníky. Veřejnost si je nepochybně spojuje s tím, že jde o svalnaté mladé muže, kteří chodívají kamsi na zastupitelstvo, případně do divadla. Na druhé straně jde z jejich strany o inscenované akce, při kterých se neuchylují k nějakým přímým násilným hrozbám. Sice to působí jako demonstrace síly, ale z toho, co vím, to není spojeno s verbální agresivitou. Oni sami při těchto přímých akcích – pokud je mi známo – nepoužívají agresivní rétoriku. V zásadě pak jejich chování nevybočuje z toho, co někdy dělají i jiné radikální strany.

Na jedné straně jejich lídr kandidoval za Republikány, na stranu druhou se aspoň občas zdá, že mají blízko k některým mainstreamovým stranám. Nebo aspoň k některým osobnostem stran hlavního proudu, na mysli mám ODS nebo lidovce…

Určitě jsou ve shodě aspoň s některými křídly těchto stran. Což mimo jiné vzbuzuje otázky, kde je vlastně jejich počátek, kdy se přesně objevili na scéně nebo jak jsou financovaní…

A jak jsou financovaní?

To právě nevím. Oni tvrdí, že jsou financováni z vlastních zdrojů, osobně si přitom myslím, že nemají zrovna malé výdaje… Ale jak říkám, je to pro mě jedna z otázek.

Do voleb jdou společně se Soukromníky Iva Valenty…

Slyšel jsem po Brně spekulace o několika variantách. Že by jim finančně pomáhal Ivo Valenta, je jednou z nich. Ale jasné důkazy pro takové spekulace neznám. Pravda také je, že se od svého vzniku profilují jako blok proti hnutí Žít Brno Matěje Hollana. A kruhy, kterým nevyhovuje Žít Brno na magistrátu, určitě mohly mít zájem na tom, aby vznikla nová razantní strana. Zda se na jejich vzniku ale přímo podílejí, anebo zda jim pouze vyjadřují podporu, to prostě nevíme.

A pravdou také je, že se Matěj Hollan předtím, než vstoupil do politiky, silně angažoval v boji proti hazardu. Tedy přímo proti byznysovému zájmu Ivo Valenty…

Můžete takto spekulovat, já k tomu ale nemám důkazy. Mimo jiné také proto, že jsem neviděl výroční finanční zprávu Slušných lidí.

Oni ji už druhý rok po sobě Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran nedodali…

Ano. Pokud mám z médií správné informace, zatím ji nepředložili.

Jak vlastně hodnotíte fakt, že Soukromníci Ivo Valenty kandidují v komunálních volbách prakticky všude s ODS, avšak v Brně právě se Slušnými lidmi?

Můžeme spekulovat o tom, že to měli rozjednané s několika stranami. Je možné, že brněnská ODS v daný moment spojenectví odmítla. Pokud jde o Soukromníky, jistou logiku by mělo, že si chtějí na lokální úrovni najít viditelné partnery, což z jejich pohledu mohou Slušní lidé splňovat.

Jaký máte názor na tezi, která pracuje s fenoménem označovaným jako extremismus středu? Tedy s tím, že si strany hlavního proudu postupně osvojují programatiku, která byla před deseti nebo patnácti lety typická pro extremistická uskupení…

Nejsem zastáncem termínu extremismus středu.

Proč?

Z pohledu, jak osobně chápu extremismus, ho považuji za nelogický. Extremismus chápu jako něco, co se vymezuje proti politickému demokratickému středu. Proto nemůže být jeho součástí. Pravicový nebo jiný extremismus ale může ovládnout velkou část společnosti. Pokud jsou, jak říkáte, postoje nebo názory, které byly dříve na okraji, stále častěji akceptovány ve středu…

A to se děje?

Do určité míry ano. Některé teze, za které byla ještě v roce 2009 perzekuována Dělnické strana, dneska skutečně zastává – a to nemluvím o Slušných lidech – velká část mainstreamu. Je ale otázka, zda tehdejší definice politického extremismu nebyla vychýlena příliš doleva.

Jak to myslíte?

Chci tím říct, že je otázka, zda nebyla chyba, když některé teze, které jsou nyní ještě přijatelné v rámci demokratického spektra a dříve byly považovaný za extremismus. Zda nebyla chyba, když byly takto vytlačovány z demokratické veřejné debaty.

Tím myslíte koho? Kdo byl vytlačován z demokratické debaty? Ti z levého, anebo ti z pravého okraje?

Ti zprava. Oponenti zleva měli naopak příliš velký prostor.

Takže by se podle vás definice extremismu, se kterou pracuje ministerstvo vnitra, měla změnit?

Definice extremismu se úplně měnit nemusí. Měla by ale existovat širší shoda na tom, co je to demokratické jádro. Mohu to ilustrovat na debatě o migraci. Podle mého soudu byla hodně omezená v tom smyslu, že byly perzekvovány nebo vytlačovány kritické názory, které se ale už dneska připouštějí. Tím se ale redefinuje jádro toho, co považujeme za ústavní stát. Pokud se debata o migraci posunula z pohledu neomarxistické levice doprava, tak to ještě neznamená, že je celá tato debata extremistická. Naopak to znamená, že hranice extremismu byla dříve určována sporně.

A jak tento posun hodnotíte?

Já si myslím, že je to v pořádku. To, že se otevírá pluralita, bych hodnotil spíše pozitivně. Podle mě je třeba sledovat ty proudy, které otevřeně směřují ke změně režimu, případně hlásají násilí. Obecně ale myslím, že je povolení nebo rozšíření debaty o migraci důležité a určitě nepovažuji za dobré ji omezovat tam, kde se už ustálila.

Je tedy posle vás v danou chvíli Slušní lidé extremistické uskupení? A je jím třeba SPD Tomia Okamury?

Na obě otázky odpovím stejně: podle mých informací ne.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744