Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jsou Slušní lidé nebo SPD extremisté? Podle mých informací ne, jsou krajní pravice, říká expert

Jsou Slušní lidé nebo SPD extremisté? Podle mých informací ne, jsou krajní pravice, říká expert

Co je a co není politický extremismus? Jak vnímání pravicového a levicového extremismu ovlivnila debata o migraci? Existuje něco, čemu někteří experti říkají extremismus středu? A co spolupráce středových a konzervativních politických stran s formacemi, které jsou situovány na pravém okraji stranického spektra? Nejde o nebezpečný trend, který může do budoucna ohrozit demokracii v České republice? A co Slušní lidé nebo Okamurova SPD? Jsou to extremisté? O tom všem jsme hovořili s politologem a odborníkem na extremismus Miroslavem Marešem.

Podobně jako na celostátní úrovni je také v Brně politická scéna značně roztříštěná. O hlasy voličů se navíc bude ucházet několik formací, které bychom ještě před několika lety nejspíš označili za krajně pravicové, nebo dokonce extremistické subjekty. Mimo jiné jde do voleb také spolek Slušní lidé. Jak byste je charakterizoval?

Problém je, že o nich nemáme dostatek informací. Avšak z toho, jak se Slušní lidé profilují navenek, bych řekl, že jde o radikálně pravicový subjekt, nemám ale tolik informací k tomu, abych je označil za otevřeně antidemokratické hnutí. Tedy pokud definuji extremismus jako oponenturu vůči demokratickému ústavnímu státu.

Zároveň je pravda, že minulost některých osob, které se uvnitř nebo kolem Slušných lidí pohybují, zrovna tak jako rétorika, kterou někteří jejich stoupenci používají na sociálních sítích, jsou na hraně extremismu. Nicméně nevím, kdo všechno vlastně je a není členem hnutí. Pokud se na hnutí dívám jako na celek, tak bych měl na základě toho, co o nich vím, problém označit je za extremisty. Říct musím ale také to, že jsem je do hloubky nikdy pořádně nezkoumal.

A co říkáte na to, že jejich lídr Zdeněk Pernica kandidoval v krajských volbách v roce 2016 za Republikány Miroslava Sládka?

Sládkovi republikáni byli v 90. letech určitě chápáni jako extremistická pravice. Z toho ale nelze odvozovat, že když byl někdo v minulosti mezi extremisty, že mezi nimi bude navždy.

Tím chcete říct, že se vyléčil?

Ne, jenom chci upozornit, že kandidatura za Republikány neznamená, že si musel osvojit všechno, co tato strana hlásala a dělala za posledních dvacet let. Pokud se zkrátka někdo v minulosti s touto stranou zapletl, neznamená to, že tím je determinován po zbytek svého života.

Jedna věc je program a ideje, které daná strana hájí, druhá pak způsob, jakým vystupuje ve veřejném prostoru…

To určitě. A samozřejmě to vyvolává otazníky. Veřejnost si je nepochybně spojuje s tím, že jde o svalnaté mladé muže, kteří chodívají kamsi na zastupitelstvo, případně do divadla. Na druhé straně jde z jejich strany o inscenované akce, při kterých se neuchylují k nějakým přímým násilným hrozbám. Sice to působí jako demonstrace síly, ale z toho, co vím, to není spojeno s verbální agresivitou. Oni sami při těchto přímých akcích – pokud je mi známo – nepoužívají agresivní rétoriku. V zásadě pak jejich chování nevybočuje z toho, co někdy dělají i jiné radikální strany.

Na jedné straně jejich lídr kandidoval za Republikány, na stranu druhou se aspoň občas zdá, že mají blízko k některým mainstreamovým stranám. Nebo aspoň k některým osobnostem stran hlavního proudu, na mysli mám ODS nebo lidovce…

Určitě jsou ve shodě aspoň s některými křídly těchto stran. Což mimo jiné vzbuzuje otázky, kde je vlastně jejich počátek, kdy se přesně objevili na scéně nebo jak jsou financovaní…

A jak jsou financovaní?

To právě nevím. Oni tvrdí, že jsou financováni z vlastních zdrojů, osobně si přitom myslím, že nemají zrovna malé výdaje… Ale jak říkám, je to pro mě jedna z otázek.

Do voleb jdou společně se Soukromníky Iva Valenty…

Slyšel jsem po Brně spekulace o několika variantách. Že by jim finančně pomáhal Ivo Valenta, je jednou z nich. Ale jasné důkazy pro takové spekulace neznám. Pravda také je, že se od svého vzniku profilují jako blok proti hnutí Žít Brno Matěje Hollana. A kruhy, kterým nevyhovuje Žít Brno na magistrátu, určitě mohly mít zájem na tom, aby vznikla nová razantní strana. Zda se na jejich vzniku ale přímo podílejí, anebo zda jim pouze vyjadřují podporu, to prostě nevíme.

A pravdou také je, že se Matěj Hollan předtím, než vstoupil do politiky, silně angažoval v boji proti hazardu. Tedy přímo proti byznysovému zájmu Ivo Valenty…

Můžete takto spekulovat, já k tomu ale nemám důkazy. Mimo jiné také proto, že jsem neviděl výroční finanční zprávu Slušných lidí.

Oni ji už druhý rok po sobě Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran nedodali…

Ano. Pokud mám z médií správné informace, zatím ji nepředložili.

Jak vlastně hodnotíte fakt, že Soukromníci Ivo Valenty kandidují v komunálních volbách prakticky všude s ODS, avšak v Brně právě se Slušnými lidmi?

Můžeme spekulovat o tom, že to měli rozjednané s několika stranami. Je možné, že brněnská ODS v daný moment spojenectví odmítla. Pokud jde o Soukromníky, jistou logiku by mělo, že si chtějí na lokální úrovni najít viditelné partnery, což z jejich pohledu mohou Slušní lidé splňovat.

Jaký máte názor na tezi, která pracuje s fenoménem označovaným jako extremismus středu? Tedy s tím, že si strany hlavního proudu postupně osvojují programatiku, která byla před deseti nebo patnácti lety typická pro extremistická uskupení…

Nejsem zastáncem termínu extremismus středu.

Proč?

Z pohledu, jak osobně chápu extremismus, ho považuji za nelogický. Extremismus chápu jako něco, co se vymezuje proti politickému demokratickému středu. Proto nemůže být jeho součástí. Pravicový nebo jiný extremismus ale může ovládnout velkou část společnosti. Pokud jsou, jak říkáte, postoje nebo názory, které byly dříve na okraji, stále častěji akceptovány ve středu…

A to se děje?

Do určité míry ano. Některé teze, za které byla ještě v roce 2009 perzekuována Dělnické strana, dneska skutečně zastává – a to nemluvím o Slušných lidech – velká část mainstreamu. Je ale otázka, zda tehdejší definice politického extremismu nebyla vychýlena příliš doleva.

Jak to myslíte?

Chci tím říct, že je otázka, zda nebyla chyba, když některé teze, které jsou nyní ještě přijatelné v rámci demokratického spektra a dříve byly považovaný za extremismus. Zda nebyla chyba, když byly takto vytlačovány z demokratické veřejné debaty.

Tím myslíte koho? Kdo byl vytlačován z demokratické debaty? Ti z levého, anebo ti z pravého okraje?

Ti zprava. Oponenti zleva měli naopak příliš velký prostor.

Takže by se podle vás definice extremismu, se kterou pracuje ministerstvo vnitra, měla změnit?

Definice extremismu se úplně měnit nemusí. Měla by ale existovat širší shoda na tom, co je to demokratické jádro. Mohu to ilustrovat na debatě o migraci. Podle mého soudu byla hodně omezená v tom smyslu, že byly perzekvovány nebo vytlačovány kritické názory, které se ale už dneska připouštějí. Tím se ale redefinuje jádro toho, co považujeme za ústavní stát. Pokud se debata o migraci posunula z pohledu neomarxistické levice doprava, tak to ještě neznamená, že je celá tato debata extremistická. Naopak to znamená, že hranice extremismu byla dříve určována sporně.

A jak tento posun hodnotíte?

Já si myslím, že je to v pořádku. To, že se otevírá pluralita, bych hodnotil spíše pozitivně. Podle mě je třeba sledovat ty proudy, které otevřeně směřují ke změně režimu, případně hlásají násilí. Obecně ale myslím, že je povolení nebo rozšíření debaty o migraci důležité a určitě nepovažuji za dobré ji omezovat tam, kde se už ustálila.

Je tedy posle vás v danou chvíli Slušní lidé extremistické uskupení? A je jím třeba SPD Tomia Okamury?

Na obě otázky odpovím stejně: podle mých informací ne.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1