Němci řeší udržitelnost cestování. Jak si užít exotiku, aniž by „trpělo“ klima? | info.cz

Články odjinud

Němci řeší udržitelnost cestování. Jak si užít exotiku, aniž by „trpělo“ klima?

I když je Německo mezi světovými lídry v boji proti změnám klimatu, jakmile jde o cestování na dovolenou, jdou veškeré „klimatické“ ohledy stranou. Vyplývá to z nové celonárodní studie. Zůstává po ní otázka: Jak přesvědčit Němce, aby přestali být národem cestovatelů nebo cestovali klimaticky udržitelným způsobem?

Rozsáhlá sociologická studie s názvem „Udržitelné prázdninové cestování: rozvoj povědomí a poptávky“ dospěla k pozoruhodným výsledkům. Ukázala, že i ti Němci, kteří jsou kvůli boji za záchranu klimatu ochotni vzdát se řady civilizačních vymožeností, „přepínají“ při uvažování o cestě na dovolenou do zcela jiných kategorií.

Pouze 4 % z dotázaných v průzkumu uvedla, že se při rozhodování řídí především „klimatickou udržitelností“, tedy tím, nakolik jejich dovolená přispívá ke klimatickým změnám. Dalších 56 % sice uznává, že je otázka způsobu trávení dovolené pro klima důležitá, oni sami ji ale nijak neřeší. Zbytek o podobných souvislosti vůbec neuvažuje.

„O dovolené nechcete udělat radost životnímu prostředí, chcete ji udělat sami sobě. Pokud je to nutné, porušíme i veškerá předsevzetí. Na dovolenou si zkrátka sami sobě udělujeme zvláštní výjimku,“ řekl v rozhovoru s deníkem Süddeutsche Zeitung jeden ze spoluautorů studie a odborník na cestovní ruch Wolfgang Günther.

I z těch Němců, kteří podle Günthera celý rok žijí tak, aby ze svého pohledu co nejméně přispívali ke klimatickým změnám, se o dovolené stávají klimatičtí hříšníci. „Lidé často říkají: chceme cestovat udržitelně, ale na dovolenou bychom rádi k moři, na to místo, které vypadá na obrázcích tak úžasně. V penzionu by měla být wi-fi a jinak než pronajatým autem se tam z letiště nedostanu,“ citoval Günther některé respondenty z průzkumu.

Takzvaná klimatická udržitelnost je pro většinu Němců podle něj sice také na seznamu aspektů pro výběr dovolené, ovšem až na jednom z posledních míst. Další paradox se týká označení penzionů, hotelů a dalších ubytovacích zařízení s ekologickým certifikátem, tedy potvrzením toho, že se majitelé v maximální možné míře snaží zajistit „ekologický“ provoz. Lidé mají pocit, že když si vyberou penzion s ekologickým razítkem, kompenzují tím klimatické náklady na cestu třeba přes celou zeměkouli. „Nejvíce vyjadřují ochotu cestovat udržitelně lidé s vyšším vzděláním a vyššími příjmy. Zároveň ale nejvíce cestují letadlem a na velké vzdálenosti, protože zkrátka mají peníze,“ uvedl Günther.

Přestanou Němci létat?

Cestování Němců přitom z hlediska boje proti klimatickým změnám nepředstavuje jen domácí, ale také globální element. Němci patří k nejnáruživějším cestovatelům, rádi létají na dovolenou po celém světě a objevují stále nové a nové destinace. A přitom i v době deklarované snahy o omezení produkce skleníkových plynů cestují v průměru na stále větší vzdálenosti, tedy i se stále vyšší emisní zátěží. „Ano, na jeden den dovolené připadá stále více mobility,“ uvedl Günther.

Jak ze začarovaného kruhu ven? Günther tvrdí, že naděje na změnu cestovního chování Němců přece jen existuje. Jestliže podle něj 56 % respondentů považuje klimatickou udržitelnost své dovolené za důležitou věc, je možné, že se trend obrátí a Němci najednou začnou cestovat ekologičtěji. Přispět by k tomu ale měla širokou nabídkou i domácí turistická branže. Už dnes média píší, jak úžasná může být dovolená po Evropě vlakem, případně na kole či takzvaně po svých. „Každý by měl alespoň jednou projít pěšky zemi, v níž žije,“ řekl nedávno v rozhovoru s SDZ známý německý propagátor chůze Bertram Weisshaar.

Problém však podobně jako u některých jiných klimatických opatření spočívá v tom, že změna cestovního chování Němců může mít i „vedlejší účinky“. Jaroslav Čížek z Prahy, který se dlouhodobě zabývá rozkladem ekologických zákonů a jejich možnými nechtěnými dopady upozorňuje například na to, že méně německých turistů na cestách po světě může pro mnoho zemí znamenat ekonomický problém. „Příkladem mohou být třeba Maledivy a další ostrovní státy, které se obávají, že je kvůli klimatickým změnám, k nimž přispívá také letecká doprava, jednou zaplaví moře. Jenže zároveň celá jejich ekonomika je závislá na tom, že k nim létají turisté,“ upozorňuje na jeden z klimatických paradoxů Čížek.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud