Německý velvyslanec v Česku: I v otázce jaderné energie jsou oblasti, kde můžeme spolupracovat | info.cz

Články odjinud

Německý velvyslanec v Česku: I v otázce jaderné energie jsou oblasti, kde můžeme spolupracovat

Německo v Evropě platí za předního propagátora přechodu k obnovitelným zdrojům energie a k elektromobilitě. Jak se dívá na české jaderné elektrárny a na globální klimatické hnutí mladých? Otázky pro německého velvyslance v Praze Christopha Isranga.

Jak vnímáte současné česko-německé vztahy?

Česko-německé vztahy asi nikdy nebyly tak dobré, jako jsou dnes, nicméně stále ještě máme prostor k jejich rozvoji a k lepší spolupráci. Musíme se snažit, abychom u různých českých partnerů posílili důvěru v Německo a na druhou stranu by bylo u mnoha Němců dobré, aby věděli trochu více o svém sousedovi. Jsem optimista, že se nám to podaří. Klíčem k tomu je setkávání. 

Ekonomika zpomaluje a Německo není daleko od recese. Naše země jsou přitom úzce provázané, zejména co se týče automobilového průmyslu, a vývoj ve spolkové republice se následně odráží i v Česku. Jak vnímáte nejbližší budoucnost?

V Německu jsme měli v loňském roce hospodářský růst ve výši 0,6 procent a je to růst již desátý rok za sebou. Nicméně máte pravdu, že je nižší, než v letech předtím. Je to skutečně způsobeno i nižší produkcí v automobilovém průmyslu. V hospodářství obou našich zemí má automobilový průmysl velký podíl, a i proto bychom měli tyto společné výzvy – a nejde jen o automobilový průmysl – společně sdílet. Máme tu třeba otázku digitalizace, infrastruktury, průmyslu 4.0, výzkumu a nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců. To všechno jsou oblasti, kde se vyplatí spolupracovat.

Česká armáda vypisuje řadu velkých zakázek na nákup zbrojní techniky. Byla jsem nedávno ve společnosti Rheinmetall a vím, že němečtí výrobci tanků se chtějí řady z nich zúčastnit a dostat své výrobky na český trh. Jak se k tomu Německo staví?

Jsme velmi rádi, že mezi Českem a Německem probíhá velmi úzká a dobrá spolupráce v oblasti armády a bezpečnostní politiky. Konkrétní rozměry to nabralo například v Litvě, kde vojáci obou armád sloužili bok po boku. A jsme opravdu rádi, že právě čeští kolegové brzy přebírají velení mise v Mali, kde budou velet i německým vojákům.

Jinak samozřejmě vím, že existuje celá řada zbrojních projektů, kde se nabízí další spolupráce. A ta má i ekonomický rozměr. Takže také vím, že existuje německá nabídka bojových vozidel pěchoty pro českou armádu.

Jsem rád, že předpokládá, že velká část výroby se má odehrávat v České republice. To samozřejmě znamená nová pracovní místa a mimo jiné výstavbu nového závodu v Ústí nad Labem. Domnívám se, že je to velká příležitost pro obě země, jak zintenzivnit ekonomickou spolupráci.

Světovou politikou hýbou otázky klimatu. Co konkrétně říkáte na například na iniciativu Grety Thunbergové? Ostatně v Německu máte její vrstevnici a následovnici Luisu Neubauerovou, šéfku hnutí Fridays for Future...

To hnutí je velké a celosvětové a také v Německu získalo velkou pozornost. A není divu. Když se podíváme na sucho, které panuje, na vysychající studny a klesající hladinu podzemní vody, tak to samozřejmě mnoho lidí zajímá. Často se toho obává zejména mládež. A mladí mají tu vlastnost, že jsou často ve svých názorech a návrzích dost radikální. Nicméně to neznamená, že se těmito náměty nemáme vůbec zabývat. Úkolem jednotlivých vlád a zemí pak je, aby se tyto zájmy – ekologické, ekonomické či společenské – snažily vyvážit. Musí najít nějakou rovnováhu. Jde o to, abychom na konci neměli nějaký extrém. A i tady jsem optimista. Dobrým příkladem je útlum využití uhelné energie. Chceme snížit emise CO2 tím, že přestaneme spalovat uhlí.

Německo usiluje o energetiku bez uhlí a jádra, na širší využití obnovitelných zdrojů tlačí i Evropská komise. Ale ne všechny země pro to mají stejné předpoklady, co se týče přírodních podmínek i rozpočtu. Jak se tváříte na české jaderné elektrárny a kde vidíte cestu k zelenější energetice pro země, jako je Česko?

Když se dostanu k uhlí a jaderným elektrárnám, tak tady je velmi důležité, abychom dál jednali, a domnívám se, že dokonce i v otázce jaderné energie existují oblasti, kde můžeme spolupracovat a kde máme podobná témata. Například hledání konečného úložiště jaderného odpadu. Tady máme v obou zemích ještě co dělat.

Samozřejmě propagujeme, aby i Česká republika více využívala obnovitelné zdroje. Co se týče konkrétně využití obnovitelných zdrojů energie, tak Německo má ve výrobě zelené elektřiny v současné době 40% podíl a chceme to ještě zvýšit. Respektujeme ale, že má každá země svou cestu. Je jasné, že Česká republika má jiný energetický mix než Německo.

Další velké téma dneška – elektromobilita. Německo zvyšuje dotace na jejich nákup na 6000 eur a rozšiřuje kritickou síť nabíječek. Co je cílem v této oblasti?

Člověk musí nahlížet na celkovou bilanci a životnost těchto vozidel. I proto má Německo zájem na tom, aby se používala jen tam, kde to dává smysl, zejména ve městech. Podívejte se jen na hlukové a prachové emise ve městech. Jejich snížení chce spolková vláda podporovat, momentálně chce zlepšit hlavně infrastrukturu dobíjecích stanic a má zmíněný program finanční podpory při koupi elektromobilů. Dokonce už i my tady na velvyslanectví jeden máme. Jezdíme s ním právě hlavně po městě.

Pojďme k německé politice. I u vás se ukazuje určitá eroze a krize tradičních stran, z čehož těží Alternativa pro Německo. Čím si tu proměnu vysvětlujete?

Je to fenomén, který se netýká jen Německa a Česka, ale i jiných zemí. Souvisí to s tím, že vznikají mnohé nové, mladé politické strany. Máme stejně jako vy pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu, a když je scéna rozdrobená na mnoho stran, je pak těžké sestavit vládu. Vy jste ale hovořila o jedné konkrétní straně, která, pravda, získala v některých regionech u nás na významu.

Konkrétně ve třech, jestli se nemýlím.

Ano. A je zajímavé, čímž se dostávám k tématu migrace, že to jsou právě regiony, kde měli lidé nejmenší zkušenosti s tématem migrace. Když se ovšem podíváme na celoněmecký význam této strany a na poslední volby, které se konaly po celém Německu – v roce 2017 volby do Spolkového sněmu a pak 2019 do Evropského parlamentu –, tak ta strana nezvýšila svůj podíl. Ve spolkových volbách to bylo 12 procent, v evropských pak jedenáct procent.

A dovolte ještě jednu takovou poznámku: pro mne je velmi zajímavé vidět, s kým AfD spolupracuje v rámci českých politických stran. Když se totiž podíváte na její názory například na vyhnání Němců z Československa, tak jsou zcela opačné než názory té české partaje. A přesto spolupracují.

Co se týče v Německu rozdílného ekonomického vývoje mezi východem a západem, co by strany měly udělat, aby nerostlo napětí a podhoubí pro radikální nálady?

Co se týče tzv. nových spolkových zemí, tak musím říct, že za posledních třicet let prodělaly velmi pozitivní vývoj. Samozřejmě je pravda, že se to netýká úplně všech lidí nebo úplně všech hospodářských aspektů. Takže ano, existují tu problémy a výzvy, ale taky je fakt, že se více poukazuje na ty problémy než na úspěchy. A já se domnívám, že bychom neměli ztratit ze zřetele právě i ty úspěchy. Něco podobného ostatně vnímám i v Česku. Když se podíváte na vývoj od vašeho vstupu do EU, tak je to naprosto pozitivní a úspěšný příběh. Ale i tady jsou ještě problémy, například mzdy nedosahují ani zdaleka například úrovně Rakouska nebo Německa.

Jaký máte názor na brexit a jak podle Vás ovlivní politiku a ekonomiku zemí EU?

Co se týče ekonomického dopadu, tak celá řada studií jasně říká, že pro Velku Británii má obchod se sedmadvaceti zeměmi Evropské unie větší význam než naopak. Nicméně i tak je to situace, kdy nikdo nevyhrává. Ztráty jsou na obou stranách. I proto se s tou novou skutečností musíme naučit zacházet, například musíme mít jasnou dohodu, která zajišťuje svobodnou hospodářskou soutěž mezi našimi zeměmi a využívá potenciál spolupráce, který tady stále je.

Pro zbylých 27 zemí EU je nyní důležité, abychom mluvili jednotným hlasem. I proto, že Velká Británie není jen obchodní partner, ale také partner, který je důležitý v bezpečnostní politice celého regionu. Což je určitě velká výzva pro německé předsednictví v Radě EU.

Jaké pro něj máte cíle?

Jak víte, budeme mít předsednictví ve druhé polovině letošního roku. A chceme EU prezentovat jako suverénní, silné a solidární společenství států. Chceme dosáhnout toho, aby navenek mluvila společným hlasem. Německo bude pořádat velký společný summit s Čínou.

Rádi bychom se také v rámci solidární politiky věnovali sociálním věcem. Chceme například, aby existoval nějaký společný rámec ohledně minimální mzdy. Aby ve všech zemích existovalo alespoň nějaké základní sociální zabezpečení. Chceme také bojovat proti daňovému dumpingu a celkově bychom chtěli dosáhnout toho, aby se sociální standardy ve všech zemích zvýšily.

Bavili jsme se o řadě vážných věcí, tak jedna odlehčená otázka na konec: co vám z české kuchyně nejvíc chutná a na jakém kulturním představení jste naposledy byl?

Pocházím z Bavorska a s Českem máme podobnou kuchyni. Mám velmi rád knedlíky, a když dostanu takovou svíčkovou na smetaně a dobré pivo k tomu, jsem spokojený. A co se týče kultury, tak si užívám bohaté kulturní nabídky nejen v Praze, ale v celém Česku. Zrovna nedávno jsem byl na znovuotevření Státní opery. Byl to velký zážitek, který mimo jiné ukázal, jak se různé kultury ve střední Evropě navzájem obohacují.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud