Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Povel k akci dal Babiš, stojí v žádosti o jeho vydání. Společnost za Čapím hnízdem se prý změnila účelově

Povel k akci dal Babiš, stojí v žádosti o jeho vydání. Společnost za Čapím hnízdem se prý změnila účelově

Sněmovní mandátový a imunitní výbor se zabývá policejní žádostí o vydání šéfa hnutí ANO Andreje Babiše a prvního místopředsedy hnutí Jaroslava Faltýnka. Policie oba podezírá z účasti na 50milionovém dotačním podvodu spojeném s farmou Čapí hnízdo. Spolu s tím se na veřejnost dostávají pasáže žádosti, které ilustrují, o co se vyšetřovatelé opírají. Jak uvedly Hospodářské noviny, Babiše policisté považují za člověka, který udílel povely.

Policisté v žádosti o vydání Babiše s Faltýnkem podle očekávání popisují dávnou minulost a majetkové poměry kolem farmy Čapí hnízdo. Klíčové je zjevně konstatování, že Andrej Babiš vydal povel k vyvedení společnosti, která za areálem stála, z holdingu Agrofert. Firma následně změnila vlastnickou strukturu, stala se neprůhlednou a dosáhla na dotaci, na kterou by jako součást kolosu Agrofert neměla nárok. „Podle žádosti k tomu nebyl žádný jiný objektivní ekonomický ani podnikatelský důvod,“ píší Hospodářské noviny.

„Andrej Babiš měl v rozporu s podmínkami a účelem, pro který byla dotace od ROP Střední Čechy určena, dát představenstvu společnosti ZZN Pelhřimov pokyn k účelovému vyvedení společnosti ZZN, a to s tvrzeným úmyslem podvodně získat dotaci od Regionální rady ROP, a získat tak finanční prostředky na realizaci svého soukromého projektu rodinné farmy Čapí hnízdo,“ píše se podle serveru iHNed.cz v policejní žádosti.

1080p 720p 360p
Bohumil Pečinka o Čapím hnízdě

Po několika letech, kdy vyvedená firma dodržovala dotační podmínku, se vrátila mezi firmy Agrofertu. Babiš již loni ve Sněmovně řekl, že v době získání dotace vlastnily farmu jeho dvě dospělé děti a bratr jeho partnerky. Faltýnek v Agrofertu od roku 2001 pracoval v manažerských funkcích. V rozhodné době byl místopředsedou představenstva holdingové firmy ZZN Pelhřimov, která farmu ovládala.

Babiš označil policejní žádost už dřív za snahu politického systému zlikvidovat ho a ovlivnit říjnové parlamentní volby. Kauza je podle něj vylhaná. „Ten zkorumpovaný klientelistický systém tradičních stran, který tady vládne už 27 let, ten vždy každého popravil a teď se snaží popravit mě a to je všechno,“ řekl již dříve Babiš. Před středečním jednáním výboru měl možnost nahlédnout do žádosti o své vydání.

Mandátový a imunitní výbor dává Sněmovně doporučení, jak o žádosti policie hlasovat. Sněmovní organizační výbor navrhl, aby Sněmovna o vydání Babiše s Faltýnkem hlasovala ve středu 6. září.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1