REPORTÁŽ INFO.CZ: Chceme alternativní Visegrad, shodly se mladé politické strany v Budapešti | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

REPORTÁŽ INFO.CZ: Chceme alternativní Visegrad, shodly se mladé politické strany v Budapešti

REPORTÁŽ INFO.CZ: Chceme alternativní Visegrad, shodly se mladé politické strany v Budapešti

Je pár dní po 17. listopadu a v maďarské metropoli Budapešť se schází proevropské, liberální strany ze středoevropského regionu. Chtějí vytvořit cosi jako alternativní Visegrad. Ten sám o sobě podle nich představuje toxickou značku – odmítání uprchlíků i hrátky s myšlenkou o vystoupení z Evropské unie. Mladé politické partaje a rodící se hnutí chtějí ukázat, že tak nesmýšlí všichni obyvatelé regionu. V Budapešti mluvili o tom, jak toho docílit a kde brát inspiraci do národních voleb, které se blíží. Právě Maďarsko čekají už na začátku příštího roku, a jak se shodují místní politici: kampaň zřejmě nebude vůbec příjemná.

Studio se nachází na kraji Budapešti, skoro na konečné stanici městského autobusu. Bývalou tovární budovu z jedné strany lemuje Dunaj, z druhé sídliště klasického východoevropského střihu. Do cihlového domu se v sobotu ráno schází mladí politici. Slyšet je tu maďarština, slovenština, němčina, čeština, ale především angličtina. Mezi hosty jsou i Češi, konkrétně zástupci rodícího se hnutí Tak jo! Strana vznikla v létě, za prozatímního předsedu si o několik měsíců později zvolili Martina Rozumka. Pomyslnou delegaci ale v Budapešti tvoří mladý arabista Přemysl Kubát a Petr Bouška, který do maďarské metropole přiletěl ze Ženevy, kde převážně žije.

K platformě mladých, liberálních stran, které se dnes sešly v Budapešti, se chtějí jako hnutí připojit. „Ještě jsme úplně nedorostli k tomu, abychom jim mohli být plnohodnotnými partnery,“ říká Kubát ke spolupráci s maďarskou stranou Momentum nebo Progresivným Slovenskem. „Myslím, že je potřeba, aby český element v této koalici liberálních sil nechyběl, abychom opravdu mohli vytvořit alternativní Visegrad, který by mohl naopak mluvit pozitivně,“ dodává.

Podle dvojice není na české politické scéně žádná jiná strana – třeba zkušenější a s větší voličskou podporou – která by se mohla této rolu zhostit. „Mohlo by se spekulovat o Pirátech, ti ale mají přece jenom rozdílnou vizi a jiný styl politiky. ´Evropskost´ v jejich kampani tolik nebyla. TOP 09 má silnou proevropskou rétoriku, nicméně zní většinou před volbami. A jejich drive je také jiný,“ míní Bouška. „Proto tam dnes byla za stolem prázdná židle, co se týče Česka,“ zapojuje se do diskuse Kubát.

Cíl vytvořit alternativní Visegrad působí v tento moment možná až příliš ambiciózně. Nové strany si v zemích regionu teprve získávají svůj prostor. Nejdále je zřejmě polská Nowoczesna. Partaj už má v tamním parlamentu třicet křesel, považuje sama sebe za jednu z hlavních opozičních stran. „Zažíváme změnu politiky. Naše strana vznikla v roce 2015 z úplně nových lidí. Vstoupili jsme do parlamentu. Doufám, že v blízké budoucnosti převezmeme i vládní zodpovědnost,“ popisuje blízké plány Bartlomiej Nowak.

Progresivné Slovensko získalo před několika měsíci registraci politické strany, k čemuž jejich zakladatelé potřebovali deset tisíc podpisů občanů. Maďarské Momentum se přetavilo v politickou stranu zhruba před půl rokem. Dříve fungovalo jako organizace občanské společnosti a viditelně na sebe upozornilo až po zorganizování úspěšné kampaně proti pořádání olympijských her v Budapešti v roce 2024.

Nowoczesna, Progresivné Slovensko, Momentum a rakouští Neos v létě založili iniciativu Nová střední Evropa (NCE). V rámci ní chtějí intenzivně pracovat na tom, aby se na země střední Evropy přestalo pohlížet jako na „kverulanty“. Chtěly by také změnit politickou kulturu v tomto regionu, která se opírá o politiky, kteří svou kariéru zakládají na populismu a často na vodě postavené kritice západní Evropy a všeho, co přijde z „Bruselu“. 

Začínající politici tvrdí, že mohou přinést potřebnou alternativu. „Je podle mě velmi důležité, aby ve střední Evropě zazníval i jiný hlas než Orbán, Kaczynsky, Fico nebo Zeman. Nesmí to vypadat, že střední Evropa je konzervativní, uzavřená a nacionalistická. Střední Evropa je mnohem otevřenější, než by se zdálo na základě lídrů, kteří jsou momentálně u moci,“ říká přesvědčeně Slovák Martin Dubeci z Progresivného Slovenska.

Podle něj je základní chybou evropských liberálů, že sami sebe neustále zpochybňují. „Kotleba také nepřemýšlel, jestli lidi zajímá ´pravda´ o holokaustu. Prostě šel a začal lidem říkat, že (holokaust) nebyl,“ naráží na nacionalistického slovenského politika – a do nedávna banskobystrického župana – Mariána Kotlebu. I ten byl ale v nedávných volbách vystřídán svým demokratickým vyzyvatelem.

„Bezpochyby jsou v každé společnosti lidé, kteří jsou liberální, otevření a optimističtí. A vypadá to, jako by o tyto lidi politici ve střední Evropě ani nestáli, každý se předhání v tom, kdo je větší populista a nacionalista,“ dodává Dubeci s tím, že základem je to, aby liberálové vystupovali sebevědomě.

Mladí politici a političky, které se v listopadovém dni schází v maďarské metropoli, přesně tak působí. Vyvolávají ambiciózní dojem. Vzájemně se povzbuzují v tom, aby měli do nadcházejících voleb energii. Snaží se vzájemně inspirovat. Spojují je volby do Evropského parlamentu. Jinak figurují v každé zemi v trochu jiném sledu volby komunální i národní.

Maďary čekají volby do parlamentu už na začátku příštího roku. Podle toho, co vypráví maďarští politici na místě, nepůjde v žádném případě o slušnou kampaň. Po městě doslova na každém roku visí plakáty, které jsou namířeny proti americkému miliardáři a filantropovi maďarského původu Georgu Sorosovi. Kampaň vede sám maďarský premiér Viktor Orbán, který se obává toho, že Soros plánuje jeho svržení. Agentury nedávno přinesly informace o tom, že Orbán zaúkoloval maďarské tajné služby, aby Sorose sledovaly.

S nějakou formou výhružek se setkávají i politici. „Kampaň je osobní a provázejí ji útoky. To už jsme ale v maďarské politice viděli. Snažíme se stát mimo to, jak jen je to možné. Pokud na nás ale zaútočí, tak na to musíme být připraveni,“ vypráví Hajnal Miklós ze strany Momentum.

Plán pro předvolební boj mají jasný: „Vidíme velkou skupinu neaktivních nebo nerozhodnutých voličů. Našim prvotním cílem je dostat lidi k volbám. Myslíme, že mnoho z nich je kritických vůči vládě, takže druhá otázka zní, koho budou chtít volit. My chceme nabídnout pozitivní alternativu. Vláda staví kampaň na strachu, my ji chceme stavět na naději a snažit se ukázat, že v Maďarsku je mnoho potenciálu“ vysvětluje Miklós s tím, že mnoho Maďarů sice odešlo za lepším životem do zahraničí, mohou se ale vracet a tím i podpořit místní ekonomiku.

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.