Roušková odysea českých vědců a exportérů | info.cz

Články odjinud

Roušková odysea českých vědců a exportérů

Roušková odysea českých vědců a exportérů
 

EXPORT.CZ | Symbolem koronavirové doby v Česku se staly roušky. Lidé se ve velkém pustili do jejich šití, české aktivity si všímala i zahraniční média. Rouškami to začínalo, pokračovalo respirátory, maskami, ventilátory, nebo třeba robotem Pipeťákem, který v Nemocnici Na Bulovce pomáhal s testováním odebraných vzorků na koronavirus.

Do zrychleného vývoje nových zdravotnických pomůcek se zapojili vědci i firmy. Je pravděpodobné, že díky inovačnímu úsilí se zvýší exportní potenciál českých výrobků. Nejenom zdejší občané, ale také pozorovatelé v zahraničí si mohli všimnout, jak pružná může být reakce tuzemských univerzit, výzkumných ústavů a průmyslových odvětví 3D tisku nebo nanotechnologií. Tyto nadějné obory, které ale v minulosti mnohdy zůstávaly stranou pozornosti, nyní získaly výborný marketing.

Některé nové výrobky se dostaly do zahraničí v rámci české pomoci jiným zemím. Kromě zviditelnění odvětví, která už dříve přicházela s inovativními produkty, je možné, že se v rámci exportu uplatní i „koronavirové novinky“. Tedy zdravotnické prostředky, které se zrodily narychlo, aby uspokojily akutní potřebu.

Užitečné bádání

Opravdu kvalitní výrobky se sice mohly najednou „objevit“ zdánlivě rychle, ale ve skutečnosti šlo o aplikace dlouhodobého výzkumu a vývoje. Mnozí lidé nyní mohli pochopit, jak krátkozraké bývají občasné výtky vůči vědcům, že se věnují bádání bez praktického užitku.

Koronavirová krize také paradoxně ukázala, jak léčit některé dlouhodobé neduhy českého prostředí výzkumu, vývoje a inovací. V českých výzkumných institucích není nouze o dobré nápady, a když už se najde vývojová firma, která je schopna ve spolupráci s vědci pracovat na průmyslových inovacích, mívá problémy se sháněním investorů. Zájem finančníků o investice do ochranných zdravotnických prostředků podle dostupných informací v poslední době výrazně vzrostl.

Slabinou tuzemského inovačního ekosystému bývá i nedostatečná spolupráce mezi akademickou a průmyslovou sférou, což se během pandemie dařilo překonávat. Řada firem se zapojila do výroby nových produktů z dílny pražského ČVUT, Technické univerzity v Liberci a dalších výzkumníků. Také se ukázalo, že když je třeba, dají se odstraňovat i byrokratické překážky, které často brání dostatečně rychlému schvalování nových zdravotnických prostředků.

Česko je nano

Už před osmi lety vyvolal velkou pozornost článek prestižního amerického listu The New York Times, který upozornil na nadějný rozvoj nanotechnologií v Česku, a dokonce s nadsázkou uvedl, že „v českém průmyslu je všechno nano“. Zdálo se, že toto odvětví získává celosvětovou slávu, v příštích letech se však ukázalo, že by to chtělo silnější marketing v zahraničí a lepší osvětu v tuzemsku. Potenciál oboru zpochybňovali i někteří odborníci, kteří se zabývali úrovní českého výzkumného prostředí.

Rychlá reakce výzkumníků v Liberci, kteří se pustili do výroby roušek s vloženými nanofiltry, především ukázala, k čemu mohou být nanotechnologie dobré. Rýsuje se také nová šance, jak posílit marketing celého odvětví na mezinárodní úrovni. V tomto ohledu už je opět na co navazovat, reportáž The New York Times přece jen nezůstala jedinou. Televize Euronews se například v rámci svého seriálu o byznysových clusterech před časem věnovala také nanotechnologickému hubu v Liberci, kde menší české firmy vyvíjejí ve spolupráci s tamní univerzitou výrobky na bázi nanovláken.

Výrobci nanoroušek se snaží své produkty postupně dále vylepšovat a věří, že díky jejich vysoké kvalitě se prosadí i na zahraničních trzích. Ještě významnější může být exportní potenciál nanotechnologií, jež je možné uplatnit při čištění vody a vzduchu.

K čemu máme 3D tisk

Celosvětové renomé už si vydobyl podnikatel Josef Průša, jehož firma Prusa Research v pražských Holešovicích chrlí populární 3D tiskárny. V době, kdy se Česko i další země potýkaly s nedostatkem roušek, respirátorů a dalších zdravotnických pomůcek, začala holešovická společnost tisknout ochranné štíty. Navíc poskytla potřebné informace, jak tyto štíty vyrobit, zdarma jako open-source celému světu.

Zprávy o tom, kdo všechno v dobách nouze využil Průšovy tiskárny, přicházely z různých koutů zeměkoule. Indický list The Hindu například popisoval, jak učitelé a studenti tisknou ochranné štíty pro tamní zdravotnictví s využitím Průšova návodu, který přizpůsobili podle podnětů lékařů. Tory Bruno, šéf americké společnosti United Launch Alliance, která vysílá rakety do vesmíru, na twitteru informoval, že na svých domácích tiskárnách značky Prusa vyrábí díly ventilátorů i ochranné štíty.

O Průšových aktivitách se zmiňovala televize CNN, rozepsal se o nich jeden nejprestižnějších vědeckých časopisů na světě Nature. Mimo jiné uvedl, že vzhledem k přístupnosti designu ochranných štítů ve formě open-source se tyto zdravotnické pomůcky tisknou také v dílnách kutilů a domácnostech v různých koutech zeměkoule.

Štíty i polomasky

Sám Průša prohlašuje, že je pyšný na 3D tiskaře po celém světě. Do výroby ochranných pomůcek se pustila také řada firem v zahraničí. Každopádně se jim podařilo ukázat, že 3D tisk zdaleka není záležitostí pouze nadšenců z řad domácích kutilů. Teď to byly štíty, příště něco jiného, co bude potřeba. Češi za sebou v tomto ohledu zanechali nepřehlédnutelnou stopu.

Informace o tom, jak vytisknout ochranné polomasky RP-95 poskytl širšímu okruhu zájemců Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC), který je součástí pražského ČVUT. Data k jejich výrobě na tiskárnách HP si stáhly instituce v desítkách zemí světa. Také CIIRC uvažoval o tom, že data nabídne jako open-source, ale nakonec dospěl k závěru, že ne všechny 3D technologie jsou „bezpečné z hlediska dodržení kvality“. Proto se rozhodl pro časově omezenou volnou licenci pro nekomerční účely. Společně s daty pro tisk dal k dispozici také instrukce k sestavení masky, která se skládá z několika součástí.

Zrychlující věda

Spolupráce mezi vědci a podnikateli dosud v Česku často narážela na vzájemné nepochopení. Akademické prostředí se od toho průmyslového hodně liší. Zatímco vývojáři ve firmách jsou pod tlakem, aby přicházeli s inovacemi během krátké doby, vědci se musejí věnovat svému výzkumu dlouhodobě.

Prestižní britský týdeník The Economist rozebírá změny, které v tomto ohledu může přinést nynější pandemie. Ukazuje se, že vědci dokáží reagovat velmi rychle, a to nejenom v případě akutně žádaného vývoje zdravotnických prostředků. Během krátké doby se celosvětově objevila řada nových vědeckých publikací o genetickém původu koronaviru, počítačových modelech jeho šíření, možnostech vývoje vakcín a léčebných postupů. The Economist uvádí, že počet publikací na tato témata se od vypuknutí pandemie zdvojnásobil každých 14 dní.

Nové realitě se přizpůsobily vědecké časopisy, které takové studie zveřejňují. Jak upozorňuje britský týdeník, stále významnějším fenoménem jsou ale takzvané preprinty – studie, které ještě neprošly důsledným zkoumáním „peer-review“, aby mohly být do vědeckých časopisů zařazeny. Splnily ale základní kritéria pro to, aby se mohly objevit online na „preprintových“ serverech.

Riziko zneužití

Posun k preprintům, díky nimž je možné zajistit mnohem rychlejší sdílení potřebných informací, nemusí být dočasný. Na druhé straně je ale nutné počítat s riziky. Také preprinty musejí splňovat veškeré požadavky na vědeckou práci, podle The Economist ale není možné zcela vyloučit, že by do budoucna mohly být zneužívány i k šíření dezinformací.

Rizika zneužívání nouzového stavu známe i z Česka. Netýká se ani tak práce výzkumníků, jako spíše následné výroby zdravotnických pomůcek. Ne všichni výrobci, kteří se snažili rychle dobýt českých trh, nabízeli dostatečně kvalitní produkty. Tyto případy by ale neměly zpochybnit český inovační potenciál.

Posun k větší pružnosti ve fázi průmyslových inovací je vítaný, neznamená však, že kvalitní a dlouhodobý základní výzkum ztrácí smysl. Je to přesně naopak – díky tomuto bádání, které v další fázi přerůstá do konkrétních aplikací, Česko může posílit své postavení technologicky vyspělé země.

Text připravil server o moderní ekonomické diplomacii Export.cz při Ministerstvu zahraničních věcí ČR

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud